Z plácku za barákem do áčka Drážďan. Vasil Kušej podepsal pětiletý kontrakt

Osobnost Deníku

Mladík ze Šluknovského výběžku větrá obrany na Ústecku. Zahrál si i 2. ligu

V devatenáctiletém Tadeáši Rybyšárovi mají fotbalové Neštěmice do budoucna solidní…

Přečíst článek >

Sedmnáctiletý fotbalový talent odešel do Německa v létě 2015 jako patnáctiletý, hned ve své první sezóně za tým do 17 let nastřílel v 18 zápasech 25 branek. O rok později se trefil 21 krát ve 14 utkáních, letos poprvé postoupil do kategorie U19 a v juniorské Bundeslize má zatím dva góly ve dvou utkáních. Stihl už být i vyloučen. Přinášíme vám rozhovor, jak se dostat ze dna ke hvězdám.

Popište vaší fotbalovou cestu, která vás dovedla až do Drážďan.
Ve čtyřech letech jsem začal kopat s tátou za barákem, o dva roky později jsem přišel na první trénink do Ústí. Za Armu jsem, kromě jedné sezóny v Teplicích, hrál až do 15 let, kdy si mě na turnaji, který se mi povedl, vyhlédli skauti Drážďan.

Jaké jsou vaše ambice, kam až byste se chtěl dostat?
Moje vysněná meta by byla Barcelona, protože mým vzorem je Messi, ale je těžké to takhle nalajnovat. Cíle a sny samozřejmě mám, každý by chtěl hrát v nějakém TOP klubu, ale málokdo pro to udělá, co je potřeba. Já pro to chci udělat maximum.

Jsou rozdíly mezi fotbalem v Česku a v Německu?
Je to o hodně rychlejší a tvrdší, také organizace hry, vyspělost a myšlení hráčů jsou na vyšší úrovni. Nejsou to nějaké extrémní rozdíly, ale vidět jdou.

Jak náročné je trénovat na Bundesligu?
Záleží, jaký je typ tréninku. Když trénuji s áčkem, jsou to tréninky víceméně na techniku, přihrávku, zakončení a organizaci hry. V U19 to záleží na tom, jak se rozhodne trenér, ale většinou je to dost podobné.

Hrají proti vám hodně kvalitní hráči? Nastoupil proti vám někdo, kdo si třeba za Lipsko zahrál i seniorskou Bundesligu?
To přesně nevím, ale soupeři jsou hodně kvalitní. Hrají proti nám kluci, kteří jsou pravidelně v německé, turecké či jiné reprezentaci a trénují i s áčkem ve svých klubech.

V U17 jste měl roli střelce, letos jste začal gólem Braunschweigu i Brémám, může to být další skvělá sezóna plná gólů?
To by bylo skvělé, samozřejmě pro to udělám maximum. Chci střílet góly a pomáhat týmu.

Zároveň jste ale už byl i vyloučen, co se stalo?
Hloupostí jsem oslabil tým, vím, že jsem udělal chybu. Už jsem měl žlutou kartu, soupeř mě fauloval u své střídačky a já prohodil několik nadávek. Nebyly na nikoho mířené, ale vyběhli na mě i trenéři soupeře a rozhodčí mi udělil červenou kartu.

Takže se dá říct, že jste emotivní bouřlivák?
To asi ano. Nerad prohrávám a nerad něco vzdávám. V tom zápase jsme prohrávali 0:3 a kluci to vzdali. Já dal gól na 1:3 a věřil jsem, že můžeme alespoň vyrovnat, ale spoluhráči nebojovali a mně bouchly nervy.

Přesto jste ale zaujal i v áčku, trenéři vás nedávno vzali k přátelskému zápasu do Ústí.
S áčkem jsem absolvoval celou přípravu a trenér mi naznačil, že by chtěl, abych tuto sezónu začal nastupovat. Dostal jsem i své číslo 32.

V Ústí jste dal gól za áčko, to je parádní debut, kdy myslíte, že by mohl přijít plný přechod do prvního týmu?
V juniorce mám smlouvu do roku 2019, ale v pátek 8. září podepisuji pětiletou smlouvu s áčkem.

Takže už vás poznávají i fanoušci? V Drážďanech fotbalem žijí, stalo se vám, že někdo chtěl podpis nebo fotku?
Ano, párkrát se mi to už stalo, ale zatím opravdu málo. Nicméně fanoušci v Drážďanech jsou fantastičtí, lepší jsem asi neviděl. Na trénink s áčkem nám jich přijde třeba stovka, stejně tak na zápas juniorky, to je prostě neuvěřitelné.

Dalo se už v juniorském výběru fotbalem živit?
Teoreticky ano, ale nebyly to žádné velké peníze. Určitě pomůžou, ale beru to spíš jako takové kapesné ke škole.

Stále tedy studujete?
Ano, studuji v Ústí poslední rok číšníka na soukromé škole. Mám to tak zařízené kvůli fotbalu abych vše stíhal. Do Drážďan totiž dojíždím.

To musí být náročné, jak vás podporuje rodina?
Nejvíc jak to jde! Jsem jim strašně vděčný a chtěl bych jim moc poděkovat. Snaží se jezdit na každý zápas, když je potřeba, vozí mě i na tréninky. Moc si toho vážím. Velkou podporu mám také od kamarádů.

Kromě této podpory, komu vděčíte za to, kam až jste se zatím dostal?
Určitě musím zmínit trenéry Bechyněho a Pintravu, protože toho pro mě udělali strašně moc a pomáhají mi i teď. I trenéři v Drážďanech a celkově klub se o mě starají skvěle a jsou mi k dispozici. I kvůli nim to chci dotáhnout co nejdál.

Pomáhají vám i s Němčinou, nebo už se domluvíte sám?
Určitě je to lepší než dřív (smích). Docela se domluvím, ale ještě toho hodně chybí. Špatné to snad ale také není. Spoluhráči mi pomáhají a když nevím, pomohou mi doplnit větu nebo se snaží pochopit, co chci říct.

V minulosti vás bylo vidět o berlích, šlo o nějaké vážnější zranění?
Všechno už je v pořádku, podstoupil jsem menší operaci menisku, který mi zarovnali, aby byl pevný, a nedělal neplechu. Nic vážného to nebylo.

V úvodu jsme zmínili Barcelonu, do ní nedávno přestoupil Neymar za 6 miliard korun. Co si myslíte o takových sumách, neničí to fotbal?
Pokud Paříž Neymara chtěla, tak tu částku musela zaplatit. Já si myslím, že Neymar tu cenu má. Je to sice hodně, ale za kvalitu se přeci platí.