VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Terč připomíná katastrofální povodeň z roku 1845

ÚSTÍ NAD LABEM - Ve sbírkách Muzea města Ústí nad Labem se nachází malovaný střelecký terč (ev.č.: U 334), který nechal v roce 1846 zhotovit ústecký měšťan Johan Lumpe.

3.5.2007
SDÍLEJ:

Výřez terče s povodníFoto: DENÍK/Archiv

Na terči je v pohledu z vrchu Větruš zachycena katastrofální povodeň z konce března 1845.

Tehdy během necelých tří deštivých dnů vystoupila dne 30. března 1845 hladina řeky Labe na svůj zatím nejvyšší známý stav 1235 cm s průtokem asi 5600 metrů krychlových za vteřinu.

V Ústí voda dosahovala až ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie a zatopila sklep domu na rohu Bílinské ulice, kde je dnes farní úřad a zlatnictví.

Voda sahala až k domům v Klášterní ulici, kde je dnes budova České národní banky. Směrem k Trmicím a Předlicím se vytvořilo velké jezero.

V místech, kde je dnes tzv. stará vrátnice do ústecké Spolchemie stála tehdy kaplička, která byla až po střechu zatopena. Strašný proud Labe prakticky smetl domy v blízkosti řeky od Litoměřic a Mělníka až po Drážďany, kde povodeň strhla velký labský most.

V důsledku povodně zmizela i řada labských ostrovů, odkud proud odnesl veškerou půdu včetně vzrostlých stromů, jako tomu bylo např. na ostrově pod Mariánskou skálou v Ústí nad Labem.

U Neštěmic odnesla povodeň veškerou půdu z přilehlého ostrova a odhalila tak velké pravěké pohřebiště, které bylo z větší části později zničeno místními obyvateli. Ti zde hledali něco, co by jim pomohlo uhradit strašné škody, které jim přírodní katastrofa napáchala.

Srovnatelně velká povodeň se v Ústí nad Labem odehrála v srpnu v roce 2002, kdy se maximální úroveň hladiny přiblížila zmíněnému rekordu z roku 1845. Ale v Ústí nad Labem ho nepřekonala.

I když je samozřejmě možné diskutovat o tehdejším a současném profilu koryta řeky Labe a o objektivnosti dobových měření a odhadů, je nepopiratelným faktem, že přibližně dvě třetiny velkých povodní na dolním Labi se odehrává v souvislosti s táním sněhu na přelomu zimy a jara.

Bylo tomu tak i v roce 1845, kdy po zimě bohaté na sněhové srážky přišlo prudké oteplení doprovázené deštěm.

Autor je vědeckým tajeníkem Muzea města Ústí nad Labem

3.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

„Rentgenové“ neštěstí mělo odezvu i na Hradecku

Dopravní nehoda auta pošťáků mezi Děčínem a Hřenskem.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Policie dopadla bytaře z Ústí. Otevřel si i garáž a odjel audinou

Ústí nad Labem - Kriminalisté objasnili sérii vloupání. Obvinili 26letého mladíka, že v průběhu asi 14 dnů vnikl do dvou rodinných domů i bytu v lokalitách Klíše a Všebořice.

Ústí chce kopat na Lidickém náměstí. Leží tu oběti epidemií

Ústí nad Labem - Nové kabelové vedení, přípojky elektrického napětí a podzemní rozvaděče k zásuvkovým rozvodům chce za zhruba dva miliony korun instalovat ústecký magistrát na Lidickém náměstí.

FOTO: Unikátní knihu o kultuře v Ústí pokřtili Václav a Jan Neckářovi

Ústí nad Labem - Slavnostní a radostný křest s řadou slavných hostů měla v podniku Café Alibi unikátní kniha věnovaná ústecké kultuře.

ANKETA: Omezili byste pracovní týden z pěti dnů na čtyři?

Ústecký kraj - Patnáct zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím osmi stran v Ústeckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení