VIDEO: Záhadami opředenou smrt Lumpeho objasňuje nový film

Film podle námětu a scénáře Martina Krska z Muzea města Ústí, natočený kameramany Jiřím Bálkem a Jiřím Petrů, poutavě mapuje historii ústecké zoo. Zdůrazňuje hlavně obrovské zásluhy Heinricha Lumpeho, milovníka přírody, mecenáše a zakladatele rozsáhlého Ptačího parku na ústecké Mariánské skále – centra zábavy a odpočinku Ústečanů a první zoo v českém království.

Park vznikl v roce 1908, Lumpe zde soustředil – vedle množství ptáků, které krmil a staral se o ně – také geologické kuriozity severu Čech včetně zkamenělého dubu z nedalekých Stadic.

Vzácným hostem premiéry filmu, který vychází na DVD, byla Maria Fotuhi, praneteř Heinricha Lumpeho žijící v městečku Leverkusen u Kolína nad Rýnem (SRN).

Jako dárek od autorů filmu i zoo dostala obraz ústeckého výtvarníka Michala Nováka, portrét Heinricha Lumpeho. Nadšence, který za svou práci pro ochranu přírody sbíral ve své době uznání a ocenění po celém světě. Mimo jiné například „přemluvil“ italského fašistického diktátora Mussoliniho, aby Itálie nevybíjela zpěvné ptactvo. O Lumpeho tragické smrti v březnu 1936 psaly všechny významné evropské deníky, ale i New York Herald Tribune.

Zeptali jsme se Lumpeho praneteře, jak vnímá vznik a uvedení filmu. A co říká na to, že v něm hraje, respektive jak hodnotí svůj výkon na plátně.

„To není to nejdůležitější. Podstatné pro mě je, že je film důkazem kontinuity mezi tím, čeho dosáhl prastrýc a tím, co zde pokračuje dodnes. Šlo mu vždy o přírodu, o prospěch zvířat. A o to samé jde ústecké zoo dnes,“ řekla spokojeně. „On byl můj prastrýc pro Ústí jednoznačně významnou postavou. Chtěl, aby všichni pochopili, že je nutné o přírodu pečovat a chránit ji. Ale ne všichni chápali, že odmítá žít v přepychu a vše investuje do Ptačího parku,“ dodala žena, která byla po válce s rodinou z Ústí „odsunuta“.

Snímek autoři pojali jako pátrání po unikátním krátkém filmu o zoo, který natočil sám Lumpe krátce před smrtí.

Nový film kombinuje dobové záběry se vzpomínkami pamětníků i pracovníků zoo, a mapuje tak historii zahrady až dodnes. Připomíná její vývoj i slavné obyvatele včetně filmové hvězdy orangutana Ňuňáka či slonici Delhi, které bohužel v roce 2004 zemřelo slůně. Film se věnuje i Lumpeho smrti v lese v Dubí na Teplicku, o níž ve své době tisk spekuloval jako o sebevraždě či dokonce vraždě.

„S naprostou jistotou mohu říct, že šlo o tragickou nehodu v zimě v lese na malém a vratkém můstku. Nikdo by se přeci nechtěl utopit v metr hlubokém rybníčku,“ dodala Maria Fotuhi, praneteř muže, který pro Ústí tolik udělal.

Videa ze křtu a ukázky z filmu „Po stopách ptačího eldoráda“ najdete zde.