Americký režisér: Chtěl jsem ukázat staré průmyslové Ústí

Aussig, černou celovečerní nezávislou komedii amerického režiséra Tonyho Laua, film odehrávající se na univerzitě v Ústí, promítne ve čtvrtek 13. ledna od 19.00 hodin ústecké Činoherní studio. Dva týdny poté, 27. ledna, má snímek projekci v litoměřickém kině Máj. Jistě i proto, že režisér a scenárista Laue nyní v Litoměřicích ži­je.

Ve filmu Tony Laue hraje amerického lektora, Hana Vagnerová (seriál Vyprávěj…) studentku Lenku, kterou ruský i americký lektor chtějí. Uvidíme i Ondřeje Pavelku či Brzobohatého… Na otázky Deníku odpovídal Tony Laue. Překládala Dita Šimáčková.

Bylo od začátku jasné, že si budete sám hrát jednu z hlavních postav?
Od začátku bylo víceméně jasné, že Nik bude hrát Rusa a já Američana. Během psaní scénáře jsem si většinou i představoval nás dva v těchto rolích, psaní scénáře se pak stalo mnohem jednodušší.

Je těžké hrát a režírovat současně?
Byla to určitě výzva. Když jste na scéně, nevidíte ji vždy tak jako přes kameru. Musíte věřit a doufat, že ty záběry tam určitě budou. Naštěstí jsem si velmi porozuměl s naším kameramanem Randy Travisem. Má naprosto stejný pohled na humor, který ve filmu je, a to mi dovolilo více se věnovat hraní samotnému.

Jak reagovali výše postavení lidé z UJEP? Film neukazuje české vysoké školství v růžových barvách!
Abych byl upřímný, univerzitní prostředí ve filmu více supluje soukromý univerzitní systém, který funguje v České republice, než ten státní, pokud budu specifický, jednalo se o Central European University – ta bývala v Praze a nyní je v Maďarsku. Nejsem si jistý, zda vedení UJEP film již vidělo. Pokud je mi známo, Zdeněk Radvanovský (děkan Pedagogické fakulty UJEP – poznámka autora) na premiéře v aule UJEP nebyl. Ale doufám, že můj film viděli, či uvidí. Bez jejich podpory bychom projekt Aussig nedali dohromady.

Co vy sám si na filmu nejvíc užíváte?
Opravdu jsem si užíval práci profesionálních českých herců. Byli velmi milí a trpěliví a jejich profesionalita dala filmu opravdu hodně.

Někdo by film Aussig mohl vnímat i tak, že zlo (pachatel vraždy?) zůstalo nepotrestáno. Co vy na to?
Máte pravdu. Vypadá to tak, že zlo zůstalo nepotrestáno. Chtěl jsem to tak nechat, protože tak to i bývá ve světě, ve kterém žijeme. Všichni z nás nějak unikáme dříve či později trestu. Ne vždy, ale občas ano. Pokaždé se divím, proč to tak je.

Snímek popisuje „souboj“ ruského a amerického lektora v Čechách. Není to i přeneseně souboj dvou světových bloků, resp. mocností?
Jistě, Rus a Američan žijící spolu a nevycházející spolu, to vypadá jako metafora starého dělení na Východ a Západ.

Prozraďte – jaký byl váš nejhezčí a nejhorší zážitek z ústecké univerzity? Z té reálné, kde jste působil?
Můj nejlepší zážitek z UJEP je práce se studenty. A můj nejhorší zážitek z Ústí? Práce se studenty.

Bylo to v době, kdy Ústí žilo aférkou s prostitutkou – údajnou studentkou z UJEP, že? I to byla inspirace?
Ve chvíli, kdy jsem psal scénář, aféra kolem prostitutek se právě objevila. Okamžitě jsem tento skandál převzal do filmu, neboť jsem si myslel, že to umocní příběh samotný.

Natáčeli jste i v Dubí, kam se americký lektor – vaše postava – za prostitutkami vydal. Byly skutečné, nebo šlo „jen“ o herečky?
Byly to všechno herečky a studentky z UJEP. Tedy i ty dvě holky na ulici. Právě tuto scénu miluju, jejich výkon je úchvatný.

Zažil jste v Ústí či na UJEP i něco, co jste nevydýchal, nesmířil se s tím?
Měl jsem samozřejmě nějaké problémy na UJEP, ale takového rázu jako v jiných zaměstnáních. Myslím si, že nejtěžší je smířit se s platem lektora na univerzitě, nejen na UJEP jsou platy neskutečně, nesnesitelně nízké. A to znamená, že lektoři si musí vydělávat navíc ještě jinde a slevit tak ze svých povinností na univerzitě.

Ruský pedagog, české prostředí, americký učitel, německý název filmu… Jak to jde dohromady?
Nevím jak, ale myslím, že to dohromady jde.

Žijete v Litoměřicích, čekal bych, že se do filmu pokusíte toto pěkné město také dostat. Dojde na něj ve vašem novém snímku?
Vždy jsem si myslel, že Litoměřice budou dobrým místem, kam umístit příběh. Je to nádherné město a vím, že by se tady filmovalo skvěle, kdybych měl toho správného kameramana a příběh. Ale můj další film se bude odehrávat na českém venkově, v jedné či dvou vesnicích.

Co říkáte na to, že váš film je i dokumentem o Ústí, jaké bylo před pár lety? Třeba stánek s novinami v uličce k nádraží, jedna pizzerie či kavárna v hotelu Bohemia už nejsou… A naopak – velké OC Forum tehdy ještě nestálo…
Opravdu mám rád to staré Ústí. Vyrostl jsem v Los Angeles, kde je vše nové a moderní, takže staré továrny a průmyslové budovy mi připadají opravdu exotické. Zapůsobily na mě zvláštně, když jsem je poprvé uviděl.

A jak na vás působí nové Ústí?
Když se procházím novým Ústím, myslím místy jako je Forum, připadám si zpátky v L. A. nebo kdekoliv jinde ve světě. A to už pro mě není tak zajímavé. Takže – ano, chtěl jsem natočit film jako dokument starého průmyslového Ústí, které činí vaše město právě tak zvláštním místem. Randy, náš kameraman, je také z L. A. – a viděl Ústí úplně stejně jako já. Takže záběry kamery přesně zaznamenaly to Ústí, které jsme chtěli.

Když se Američan ve filmu Aussig rozčiluje, že na pizzu nepatří kečup, je to jako když ve slavnékriminálce Francouzská spojka detektiv z New Yorku (Gene Hackman) nemůže v Paříži sehnat na pizzu majonézu?
Abych byl upřímný, neviděl jsem Francouzskou spojku už pár let. Ale ano – Američané mají tendenci si myslet, že dělají vše správně a nejlépe. A že všichni ostatní by to měli dělat také tak.

Už po vás i někdo chtěl, abyste příběh dovyprávěl? Řekl, kdo zabil/ předávkoval hlavní hrdinku?
Nejsem si úplně jistý, zda rozumím správně této otázce. Ale doufám, že je z filmu jasné, co že se to stalo Lence a proč se to stalo.

Ve finále jdou hrdinové ze Střekova přes most do centra ze studentských kolejí – ale ty na střekovské straně nejsou. Ve fiktivním příběhu by to nemuselo hrát roli, ale když Ústí ve filmu je samo sebou, možná by to „chyba“ být mohla…
Lidé si většinou všímají věcí, které jste právě zmínil. Jenže celý film je fikce, triky a iluze. Co vadí, je, že se to považuje za reálné. Pokud ne, pak jsme udělali dobře naši práci jako filmaři.

Co podle vás film Aussig říká Čechům o nich samých?
Náš film si neklade za cíl činit výroky o České společnosti nebo Češích samotných. Aussig je o několika lidech, kteří pracují na univerzitě; někteří jsou Češi, zatímco jiní Rus či Američan. Doufám, že postavy a příběh samotný ukáže pravdu o životě divákům bez ohledu na to, zda je to Čech či Američan či kdokoliv jiný.

Co by měl říct o Češích zbytku světa? Třeba i že ne každý je tu vítán? A musí se hodně přizpůsobit?
Nemyslím, že vypovídá moc o Češích jako národu, stejně tak jako neříká nic moc o Američanech či Rusech.

Kdo je Tony Laue?
americký režisér, scénárista i herec
narozen: v Los Angeles, kde i vyrůstal; v L. A. žije jeho matka
věk: 44 let
děti: syn
koníčky: historie, četba historických románů, film
žije: v Litoměřicích, má rád toto město – jeho staré budovy, historii, okolí zelených kopců. To vše je důvod, proč se zde natrvalo usadil. Vyrůstá zde i jeho syn
další tvorba: film Rex-Patriates (2004, scénář; režie Nancy Bishop, ve filmu i hraje). Hrají: američtí herci i Karel Roden, Marek Vašut, Martin Dejdar či Pavel Kříž…
co chystá: film z českého venkova, nyní píše scénář