Baxová: Vracím se ráda, byť netuším, co s divadlem bude

Populární melodie i unikátní skladby z operet již dnes nehraných nabídne návštěvníkům v premiéře v pátek od 19.00 hodin Severočeské divadlo opery a baletu. V „Randez–vous s lehkonohou múzou zazní písně od Piskáčka, Nedbala, Fučíka či Strausse. V programu se představí také ústecká pěvkyně Jarmila Baxová, která se právě vrací do divadla po mateřské. Nabízíme vám rozhovor s touto umělkyní.

Smíšené pocity

Po jaké době se vracíte do divadla z mateřské? A s jakými pocity?

Vracím se po 3 letech a bohužel s pocity smíšenými ze situace, v níž se nyní divadlo nachází. Na druhou stranu se vracím do povolání, které mě baví a je zajímavé.

Jako byste si „řekly“, má teď miminko z divadla i pěvkyně Valeria Vagant. Asi náhoda, že?

Tak to je samozřejmě náhoda, v mém případě se jedná už o druhé dítě.

Jak je pro vás zajímavý pořad, který bude mít v pátek v SDOB premiéru?

Je to moje první premiéra po mateřské, takže už jen tím je pro mě zajímavý, ale také budu zpívat atraktivní operetní repertoár.

Helena, Polská krev

Které z písní, s nimiž vystoupíte, jsou vaše „srdcovky“? A čím třeba?

Dalo by se říct, že Helena z Polské krve je taková srdcovka, protože ji měla moc ráda moje babička a byla na mě velmi pyšná, když jsem ji zpívala. Teď diváci uslyší z této operety nejznámější dueta a scény.

Která je hodně těžká, člověk do ní musí dát sebe celou?

Na koncertě účinkuje několik sólistů, takže to není až tak náročné jako hlavní role v opeře či klasické operetě.

Trošku mě překvapilo, že to představení nediriguje váš muž Norbert Baxa. Napadlo mne, že by to bylo zajímavé spojení. Stává se vám často, že s ním na jevišti spolupracujete?

Stává, ještě před narozením našich dětí jsme spolu velmi často pracovali v představeních SDOB a také často spolupracujeme na různých koncertech u nás i v zahraničí. Naposledy jsme spolupracovali v dubnu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde zaznělo Dvořákovo Te Deum a Orffova Carmina Burana.

Myslíte si, že bude mít Randez–vous úspěch i v zahraničí? Nebo tam spíš chtějí celky, opery, operety, balety?

To opravdu neumím posoudit, ale myslím, že tento program je určen především pro domácí publikum, protože první půlka je složena jen z českých autorů.

Šaty z trubadúra

Představíte se v různých rolích, sólových číslech i duetech. Bylo by logické střídat i pro každou píseň kostýmy?

To by sice bylo, ale z technického hlediska je to neuskutečnitelné. Můžu prozradit, že vystoupím v nových koncertních šatech od módního návrháře Petra Beneše, který navrhl kostýmy pro novou inscenaci Trubadúra.

Je to velká radost, zpívat se živým orchestrem? A také těžké a velká zodpovědnost?

Zpívat s živým orchestrem je při mém povolání normální. Podle repertoáru je to někdy těžší a někdy lehčí, ale zodpovědnost je to pokaždé. Trému mám také vždycky, i když teď už zdaleka ne takovou, jako v začátcích mé kariéry. Spíš bych to popsala jako formu soustředění.

Markétka z Fausta

Ohlédnete–li se , a mohla zvolit jedinou píseň, kterou jste v SDOB kdy zpívala – která by to byla?

Těžko vybírat píseň, když jsem v divadle Ústí ztvárnila více než 30 rolí. Pokud bych mohla uvést celou roli a pouze jednu, byla by to jistě Markétka v Goundovu Faustovi.

Budete si brát dcerku i do divadla, tak jako Miss Lenka Kocmanová Taussigová, která o přestávkách benefice Krása pomáhá dětem dokonce malého Tomáška kojila?

Vzhledem k tomu, že mé mladší dceři jsou tři roky a doufám, že od září bude chodit do mateřské školy, tak to nebude třeba. Ale když jsem se vracela z první mateřské, bylo starší dceři půl roku a ještě jsem ji kojila, docházelo k situacím, že jsem o přestávce při zkouškách odbíhala dcerku nakojit. Naštěstí bydlíme blízko divadla.

Jak velkou roli sehrálo ústecké divadlo ve vašem osobním životě? Až zde jste potkala manžela, nebo jeden z vás druhého do divadla přivedl?

Zpívám v něm celý svůj profesní život, tedy sehrálo a stále hraje poměrně velkou roli v mém osobním životě. Mám zde dobré kolegy, s nimiž jsem začínala a odehrála řadu krásných inscenací. S divadlem jsem absolvovala mnoho zájezdů do zahraničí i po ČR a seznámila se v něm i se svým manželem, který nastoupil na místo dirigenta po absolvování pražské HAMU. V té době jsem byla již několik let sólistkou opery, zpívala hlavní role. Manžel byl pověřen dirigováním inscenace Dvořákova Jakobína, ve které jsem byla obsazena do role Terinky. Seznámili jsme se při této spolupráci, proto se naše starší dcerka jmenuje Terezka.

Děčíňáci prominou

Jste z Děčína, žijete v Ústí. Mrzí vás, že Děčín nemá repertoárové divadlo?

„Děčíňáci“ prominou, ale nemrzí. Tamní divadelní budova nedisponuje dostatečně velikým jevištěm a orchestřištěm pro standardní fungování operního souboru. Navíc je to do Ústí pouhých 23 kilometrů, což v dnešní době není žádná velká vzdálenost.

Jak jste vnímala loňský podzimní boj o záchranu divadla v Ústí ? Bylo to na slzy, či spíše na zatnuté pěsti?

Ten boj jsem vnímala jako každý s velkými obavami, co bude dál, budu se mít kam vrátit po mateřské apod. A zda to bylo na slzy, či na zatnuté pěsti? Asi od obojího trochu. Bohužel ani dnes se nemohu domnívat, že osud souboru SDOB je zdárně vyřešen.