Imrich: Recept na výdrž? Bandaska červenýho

„Kapela kytaristy Slávka Jandy a zpěváka Mirka Imricha, která tu už v 80. letech patřila k nejosobitějším rockovým kapelám, roztančila i mládež, která byla v čase jejich prvních úspěchů ještě „na houbách“. A bavila i pamětníky,“ je spokojen Dan Kosík, manažer Abraxasu.

„Na sever Čech se vracím velmi rád, mám na Lázeňskou příjemné vzpomínky. Její atmosféra byla i letos velmi dobrá, nahrávalo tomu i počasí. Před scénou se shromáždilo mnoho lidí, což nás těší,“ řekl Slávek Janda.

„Marný“ nebyl ani rozhovor s Imrichem. „Koncert se vydařil, kouzlo Lázeňské je ve velké návštěvnosti i vytříbeném vkusu. Potkáváme tu známé umělce, interprety… Škoda jen, že na závěr nevyšel čas na tradičně poslední hit Muž stroj. Ale i Nekonečný boogie byl dobrý konec,“ řekl.
Připomněl i své legendární Tango, kde hrál mj. s Otou Balážem. „Byla to fajn kapela, během tří let jsme si v ní užili spoustu legrace. Odehráli něco přes 500 koncertů doma i v zahraničí, udělali tři vyprodané Lucerny. Pak jsme si na pár let chtěli dát voraz – ale nakonec trval přes 13 let. Mezitím už jsme každý působil v jiné kapele, já v Alarmu, poté v Tekkknofactory i Factory,“ vzpomínal Mirek Imrich.

Jaké bylo obnovit Tango, které vzniklo už v roce 1984?

Tango jsme obnovovali ve více etapách. Po roce 2000 bylo pár koncertů v původní sestavě s tím, že obnovíme činnost, avšak do dalších rozjednaných koncertů se začaly upřednostňovat jiné aktivity členů. Jediná možnost obnovit Tango byla tak v nové sestavě – v ní jsme od roku 2007.

Prozradíte sestavu?

Mirek Imrich – zpěv, kytara, sampler programing (i Abraxas), Hanka Gasseldorferová (bicí, zpěv), David Pavlík (kytara, ex Vilda Čok…), Maťo Ivan (basa, působí ive skupině Michala Pavlíčka).

A co váš drsný taneční projekt Tekkknofactory? Žije ještě?

Na novém Projektu Factory se začalo pracovat letos, takže příštíě se asi něco odehraje.

Jaké plány má Tango?

Plány jsou hrát, hrát a zase jenom hrát. Nové CD už vyšlo, jmenuje se Boom Boom.

Teď je ale asi pro vás tím nej Abraxas, že?! Letos zvláště, když je na scéně už 35 let a jste služebně „nejstarším“ členem kapely – tedy po Slávku Jandovi… Jak si to užíváte?

Ano, působení v Abraxasu je pro mě momentálně nejfrekventovanější. A stáří si užívám, že někdy sotva stojím na nohách.

První LP Abraxasu je skvělá deska Box. Jak vzpomínáte na ty časy, na začátek 80. let 20. století? Box vás hodně proslavil, podobně jako LP Straka v hrsti stejně starou legendu Pražský Výběr. Je – a zůstane – éra Boxu nepřekonatelnou?

Těžko předvídat. V roce 2000 jsme vydali CD Rituál, kde se podařily jedny z našich největších hitů Obyčejnej svět a Karel Drogy nebere. Takže nikdy nevíme, co nás ještě čeká. Ale asi to už doklepeme a ještě pár alb dojedeme.

Dnes hrajete v Teplicích. Odhadnete po kolikáté už? A máte hezké vzpomínky na toto lázeňské město?

Teplice mi dělaly vždycky dobře na hlas, protože je tam nějak teplejš a hlas musí být v pořádku. Hráli jsme tam hodněkrát jak s Abraxasem, tak s Tangem i s Alarmem nebo Tekkknofactory. Vzpomínám hlavně na teplické oplatky.

Abraxas má za 35 let hodně hitů. Řeknete svůj TOP žebříček 5ti hitů?

Já v sobě žádnej žebříček nenosím. Ale repertoár, který dnes hrajeme, je výsledkem fanouškovského síta, které ho za ta léta vytvořilo. Takže spíš můžu naznačit TOP žebříček z fanouškovského pohledu: Obyčejnej svět, Poprvé, Karel drogy nebere, Nekonečný boogie a Muž stroj.

Ač jste „veteráni“, show Abraxasu je živá ,nepůsobí vyčpěle. Má strhující tempo, sám jste šoumen. Jak si užíváte hraní po boku Slávka Jandy?

Připravujete se speciálně na koncerty? Mnozí by vám asi nehádali, že jste v březnu slavil 58. narozeniny. Vystupujete „jako za mlada“, i o rok starší Slávek Janda působí mladě. Máte na to nějaký recept?
Jóóó – jednu bandasku červenýho (smích).