VYBRAT REGION
Zavřít mapu

I drsný humor přivezou do Ústí J. A. R.

Ústí nad Labem, Praha, Jablonec /ROZHOVOR, AKTUALIZOVÁNO/ - Ironii, nadhled, černý humor, funky, rap. To vše umí JAR živě i na CD Dlouhohrající děcka.

3.11.2011
SDÍLEJ:

J.A.R. na Open Air Festivalu.Foto: DENÍK/Jan Vraný

Událost! Tak lze bez rozpaků nazvat koncert příjemně šílené funky rapové party J. A. R., který pořádá Restaurace Irská v Národním domě v pátek 4. listopadu. Show od 20.00 nabídne, co v krajské metropoli chybělo. Velké hity nevypočitatelné legendy J. A. R. i písničky z jejich novinky Dlouhohrající děcka. Zazpívají je Dan Bárta, Michal Viktořík a Oto Klempíř, JAR s nimi tvoří i skvělí jazzmani. Kapelníkem je Roman Holý (klávesy), to on odpovídal a tykali jsme si. Vždyť se známe „už 100 let“…

Ale před samotným rozhovorem ještě dvě důležité novinky z tábora J. A. R. Za prvé v magické datum 11. 11. 2011 vyjde první ucelený komplet všech textů Oto Klempíře včetně slov pro J. A. R., kniha TALIi BACHTAR! A za druhé – svou novinku Dlouhohrající deska pokřtí kapela v tradiční datum na tradičním místě – 17. listopadu v pražské Lucerně. Už den před tím ovšem J. A. R. od 20.00 uvidí jablonecké Eurocentrum. A DJ Vrtulník s DJ Maceem to poté na aferparty rozjedou od 22.00 v místním klubu Na Rampě.

Romane, žánrovou pestrostí i bláznivými kousky má, možná, nové CD JAR blízko k americkým Mr. Bungle a snad i k novějším projektům Micka Pattona (ex Faith No More). Souhlasíš?
Mr. Bungle neznám a vlastně moc ani Pattona – kromě Faith No More. Ale to je asi spíš na vás a na tobě, abyste to k něčemu přiřadili, to je vaše posedlost. My se snažili s co nejčistším svědomím udělat desku tak, aby nás naplnila, uspokojila. Vyjádřila textově to, co právě ve svém životním stadiu prožíváme.

Když vás to baví, naplňuje a stejně to vnímá publikum je to ideál?
Když se zeptáš kteréhokoli muzikanta, který nehraje jen pro peníze a úspěch, musí ti potvrdit, že to ideál je.

Svobodu potřebuju

Je pro tebe něco jiného, mít v tvorbě absolutní svobodu v Monkey Bussines a v JAR?
Ten princip je stejnej, já to k životu potřebuju. Pro mě je nemyslitelné vydávat hudbu u jakéhokoli vydavatele nebo firmy, která by naše mantinely jakýmkoli způsobem zužovala.

Ve Stability definujete zásadní otázku naší hudební scény. Zní: „Kdo je tady svině a kdo kamarád.“
To není o hudební scéně, je to myšleno obecně. Ale veškeré otázky na texty a vysvětlení bys měl směřovat na páně Klempíře a Bártu. Osobně tu píseň chápu jako mužskou touhu po něčem jiném, novém. Také z ní cítím, že čím je člověk starší, tím spíš pochopí, že nemůže bejt s každým kamarád; že to není v lidských silách. Tedy že se musí umět vymezit a občas by měl umět dát někomu pěstí.

Slovní hříčky z CD jsou zábavné, ale někdy člověk musí přemýšlet, co tím JAR chtěl říct. Stojíte si za každým slovem, za každou notou?
Já jsem tady od toho, abych si stál za každou notou. A slova? Na počátku J. A. R. jsem se občas krčil a schovával za klávesami, protože jsem se styděl za naše vulgarity. Dnes jsem ve stadiu, že Oto Klempíř je pro mě nejen kamarád, ale jeho témata se mě dotýkají. Za těmi texty si (z posluchačského pohledu, protože nejsem jejich autor) bezvýhradně stojím. Baví mě.

Který text je pro tebe nej? Sedl sis z něj na zadek…
Ota Klempíř je výjimečný textař, u něj úplně nevíš, co můžeš čekat… do poslední chvíle. Nestojí na místě, ale prožívá (nevím, jestli jen svou zásluhou, nebo osudovostí) dosti výjimečné životní eskapády, které se nutně odráží v jeho tvorbě. Ta osciluje od jednoduchých provokací přes slovní hříčky až k hlubším vrstvám, které mě baví nejvíc. A věřím, že i většinu posluchačů. Mám rád třeba text písniček Credo a Stability. Baví mě hlavně ty, u kterých se pod slupkou, která se může jevit jako jen zábavná, dá najít o dost víc.

Je váš song „S Hamasem“ volné pokračování písně „Alláh mi sebral tatarku“ od Monkey Business?
Tatarka vznikla v táboře Monkey Business před lety odděleně, Hamas JAR teď nezávisle na ní na podobné téma. Tím je Ota známej, že se o arabské země zajímá, navíc to má v rodině. Ale souvislost je to pouze náhodná.

Arabský svět je pro nás nepochopitelně popudlivý až agresivní. Je váš Hamas ještě odvaha, či už hazard?
Kdyby to bylo úplně na mně, asi bych to nedal. Možná ani song Alláh mi vzal tatarku. Jsem ale součástí nějakého celku a když cítím, že hlasy a hlavy ostatních jsou nakloněný nějaké věci, je mi hloupý to zazdít. Ale kdybych měl bejt úplně upřímnej a mluvit jenom za sebe, asi bych se těmto tématům vyhýbal. Jsem dost pověrčivej a slabej, mám dvě děti a často v kocovině stíhu.

Kdo je tetovaný týpek z obalu CD?
To je člověk z regionu, kde žiju, ze Šumavy. Je to takovej místní klenot, přesně tak jak je, na obalu i vypadá. Včetně tetování a hřebenu, kterej má v zadní kapse.

Dali jste mu jen do rukou LP JAR a postavili ho ke gramofonům…
My mu nedali ani ty desky, na vinylu vyšla jediná, Frtka (1992). A teď vyjde druhá, novinka Dlouhohrající děcka. Dostal do rukou jiná LP, která pak Vladimír 518 (z PSH) pracně předělával na naše, aby to trošku vypadalo.

Fotili jsme to ve strašný zimě v jedný nevytopený chalupě, protože jsme nemohli na Šumavě sehnat pořádnej ateliér. On odmítal odjet jen trochu dál, tak stál do půl těla nahej dvě hodiny v půjčený chalupě, kde ho Tomáš Třeštík, báječnej fotograf, cvakal.

Ne jen povzdechnutí

Není název CD Dlouhohrající děcka i povzdech, že už nejste nejmladší?
Taky, ale nevěřím, že by vnímavější posluchači skočili na to, že to je jen povzdechnutí. Dá se to vysvětlit minimálně třemi různými způsoby. Myslím si, že na to, že už letos fungujeme 22 let, ještě úplný shnilotiny nejsme. Hodláme to dokázat hlavně sobě tím, že natočíme punkový album. Žádná další pauza 5 let. Hodně našich fanoušků nám dává najevo, že nová deska je dobrá a to je pro nás velkou motivací. Další chceme udělat jinak, tak dlouho se s tím nemazat. Zavřít se do studia a za 14 dnů mít hotovo.

Bude to něco, jako když Moby natočil hardcore CD?
Netuším. Já jsem Mobyho viděl jako předskokana Red Hot Chili Peppers, kde hrál hardcore, a musel jsem odejít na párek. Tak pevně věřím, že takhle to nedopadne (smích).

Kde jste letos zažili největší pařbu s publikem?
Tahle kapela svý důležitý životní orgány likviduje poměrně rychle i z důvodů, že se ráda potkává a baví s lidmi, kteří přijdou na koncert. Večírky jsou v podstatě na denním pořádku, i když někteří z kapely kvůli rodinám musí odjíždět po koncertě. Ale v momentě, kdy tam všichni zůstávají a spí na místě , je to nevyhnutelný. A je jedno, jestli to je v Aši nebo v Klatovech.

Písničku Generál Lauda jakože zpívá Pavel Liška… Je to tvým hlasem parafráze na tohoto herce?
(pobaveně) Ne, tak to nás nikdy nenapadlo. To je výplod chorý mysli, která je buď nalitá, nebo zhulená. Ty čtyři poslední věci jsou takový dost zbytečný přítěžek, který k tý desce moc nepatří. Proto je tam taky mezi tím minutová pauza. Je to v podstatě jen pro radost některých fanoušků.

A co dát ty čtyři krátké kousky mezi delší písničky jako intermezza?
To jsme zkoušeli, ale vůbec to nefungovalo, tu desku to dost narušilo. Tříštilo to náladu někam , kam jsme vůbec nechtěli. Tak jsme je dali na konec. Spoustě lidem se to nelíbí, nerozumí tomu.

A Promiň holka to byl způsob, jak dostat „černé blues“ na desku?
(smích) Ježíš to je hezký. Hudba má takovou sílu, že u každýho člověka budí jiné asociace. To je na ní moc pěkný; je to i jeden z důvodů, proč ji všichni chtějí dělat… Ty poslední 4 věci z CD opravdu žádné ambice nemají. Ale představ si, že natáčíme písničku a patláme se 2,5 hodiny nebo dýl s rapováním, ale ono to nejde. Tak řekneme: „Kašlem na to, nemá to význam, uděláme to jindy, jdem kravit.“ Tak se vždy bavíme mezi „opravdickými“ písničkami… V případě této jsem vzal španělku, Michal mi úplně zhulenej řekl „Napiš mi ploužák. Ale musí bejt za 5 minut hotový“. Já na to „To není problém.“ Naladil jsem 12ku, nahrál mu tam nějaký spodek, on si přidal pár blábolů a vzniklo tohle.

Co v Ústí zahrajete? I novinky?
Je to dobrý v tom, že většinou na turné hrajeme maximálně 4 nový písničky, ale teď jich můžu slíbit 8 skoro celé CD. A to je v historii JAR neobvyklé novum. Z hitů Hanka, Bulhaři, Pohodlný, Babička…

Takové ty povinnosti?
Ne povinnosti – radosti. Mark King (z legendární britské funky rockové kapely Level 42 – poznámka autora) nedávno vtipně řekl větu, která podle mého platí u spousty kapel, ale ne u JAR. Prohlásil: „Chcete-li publikum a vaše fanoušky náležitě vyděsit, tak jim řekněte, že na koncertě budete hrát nový písničky!“

Novinky J. A. R:? Zapomeňte na už roky neaktualizovaný web www.rap.cz, věnovaný ještě dnes jejich minulému albu Armáda špásu (2006). Vše podstatné mají v současnosti JAŘi na Facebooku. Tedy zde: http://cs-cz.facebook.com/jarprague

Autor: Radek Strnad

3.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Peugeot 3008.
17

Každé šesté auto jezdí po silnicích se skly z Chudeřic, včetně Auta roku 2017

Ve švýcarském městě Sion už dva minibusy testují.

Vize Ústí: Smart city a super D8

Sebastian veze na Ústecký Majáles Hvězdy

Ústí nad Labem - Majáles 2017 proběhne v letním kině v sobotu 29. dubna od 11.00, SEBASTIAN tu představí své CD Hvězdy. Vyšlo 17. 3. 2017, hudebník k ní po Česku jede turné…

Jiskra doma vedení neudržela. V boji o záchranu dál ztrácí

Velké Březno – To je škoda! Fotbalisté velkobřezenské Jiskry byli v 1.A třídě blízko tříbodového zisku, o vedení nad favoritem z Lovosice přišli až čtvrt hodiny před koncem a v následném penaltovém rozstřelu neuspěli. I proto dál zůstávají s deseti bodíky u dna tabulky.

V Lounech je nová malá zoo, od května bude sloužit i veřejnosti

Louny – Zvířata jsou k vidění v areálu firmy Seko Aerospace. Stejně jako obří kolo nebo stíhačka.

Před 80 lety si hostinští stěžovali, že se málo pije pivo

Most, Ústí nad Labem /FOTO/ – Městská kronika zachytila mnoho zajímavostí. Například i to, že nádraží v roce 1935 odbavilo téměř 900 tisíc cestujících.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies