Tvůrci z umělecké skupiny LAVY v pátek dokončují svá díla a v sobotu od 15 hodin akci zakončí vernisáž, na kterou umělci srdečně zvou širokou veřejnost.

Někteří sochaři tvoří z obrovských kvádrů pískovce podle miniatur, jako třeba bývalý profesor výtvarné výchovy Karel Gajdička nebo výtvarnice, která pracuje na plastice svých vlastních chodidel. „Sochařina je dřina. Zatím jsem odvezl šestnáct koleček suti, každé mělo minimálně půl metráku," usmíval se Gajdička.

Do dvoutýdenního sympozia občas zasáhly rozmary počasí. "V pondělí to byly opravdu galeje. Na sluníčku bylo 36 stupňů, to se opravdu s těžkými nástroji dělalo špatně. Navíc k večeru to nejen podle předpovědi, ale i podle oblohy vypadalo na pořádnou bouřku, možná i kroupy. Tak jsme těžké sochy přemísťovali pod střechu a zakrývali igelity. Nakonec nespadla ani kapka," líčil Gajdička.

ZAHRADA JAKO KAMENOLOM

Další osud soch je různý. Někteří umělci pro ně mají umístění, jiní je nechávají v areálu řehlovického statku, takže návštěvníci vernisáže uvidí i řadu děl z minulých šesti ročníků. "Já si je většinou vozím na svoji zahradu do Sebuzína, už tam mám kolem dvaceti soch, takže si připadám jako v kamenolomu," povídal ústecký sochař.

V průběhu týdne do Řehlovic zavítal na návštěvu také teplický malíř Pavel Kreml. "Moc se mi líbí zdejší prostředí. Statek má obrovské kouzlo. Klenby, původní pec i románský sloup v jednom z dosud takřka nezrekonstruovaných objektů mne nadchly. Sochaři jsou oproti nám malířům takoví dělníci umění, tak se raději nadále přidržím štětce," zhodnotil Kreml.

Kromě soch si návštěvníci Kulturního centra Řehlovice mohou v bývalých konírnách prohlédnout také keramiku jednatelky centra Lenky Holíkové a další umělecká díla, která vznikla při různých příležitostech během dvacetileté existence unikátního projektu.