Výtěžek koncertu věnuje sbor na podporu Romanova asistenčního psa Montyho a nákup pomůcek, které muži usnadňují každodenní život.

Charitativní koncert se koná v neděli od 18 hodin ve veřejném sále Hraničář v Ústí nad Labem.

„Před zhoršením zdravotního stavu působil Roman Hlaváček v severních Čechách 20 let v oblasti prevence drog a přenosných chorob, především virové nákazy HIV," popisuje Jiří Barcal ze sboru.

DO KATOLICKÉHO KOSTELA NEMOHLI

Sbor vznikl v září 2011 v Praze a dnes má tři desítky členů. Se svým repertoárem sahajícím od renesanční hudby a lidových písní, přes věhlasná díla klasické mužské sborové tvorby 19. a 20. století, operní sbory i operetu po spirituál, muzikál a věhlasné popové písně vystupuje v Česku i zahraničí.
„Posláním Doodles jsou vedle radosti ze zpěvu také snaha bourat předsudky a šířit vzájemný respekt prostřednictvím hudby. Sbor zpívá s doprovodem i bez něj, k některým písním má i choreografii," říká Barcal.

Jaké je složení vašeho publika, jsou to většinou ženy, nebo muži?
Jeho specifikum je dáno spíše událostí a časem, kdy vystoupení pořádáme, než rozdělením mezi muže a ženy. Velmi mile nás překvapilo, když na vánočním vystoupení sezvaném městským úřadem do kostela v Kadani přišli posluchači všech generací, kteří o nás do té doby pravděpodobně ani neslyšeli. Skromný kostel Církve československé husitské doslova praskal ve švech namísto původně domlouvaného většího katolického kostela na náměstí, pro který jsme jako gay sbor nebyli žádoucí. U našich pravidelných koncertů pořádaných v srpnu v rámci Prague Pride poměr mužů mírně převažuje, ale statistiku si nevedeme.

VŠICHNI ČLENOVÉ JSOU GAYOVÉ

Jaký je váš repertoár?
Při vystoupeních je náš repertoár kombinací skladeb klasických autorů (Dvořák, Schubert, Smetana) a končíme pro veřejnost atraktivními úpravami populárních skladeb, které znají z rozhlasu. Snad si tak přijdou na své všichni milovníci hudby širokého spektra žánrů, kteří často všichni s nadšením tleskají na naše pojetí kankánu Ach, ty ženy od Franze Lehára.

Jsou všichni členové vašeho sboru gayové?
Tato otázka v seriózním i lehčím tónu zaznívá často. Nejčastější modifikací je, zda se členy sboru mohou stát i muži většinové sexuální orientace. Odpovídáme, že rozhodně ano, nicméně faktem je, že všichni současní členové sboru jsou gayové. Za přídomek „pražský gay pěvecký sbor" se nestydíme, i když by nám to v mnohém zjednodušovalo život. Chceme tím naopak ukázat, že nemá smysl lidi dělit podle toho, z jakých pohlaví je tvořena jejich rodina, ale podle toho, jací opravdu jsou.

Setkáváte se s nějakými předsudky?
Letos na jaře jsme měli soustředění v jedné vesnici u Náchoda a rozhodli jsme se na jeho závěr uspořádat pro místní veřejnou zkoušku. Po tomto malém improvizovaném koncertu se nechal slyšet starosta, který se jej také zúčastnil, že dosud žádného gaye nepoznal a nevěděl, co si o „nich" myslet. Nyní poznal, že jsme úplně normální. Určitě pochopíte, že to je pro nás největší odměna.

Budete v Ústí vystupovat poprvé?
Ano, a jsme rádi, že zrovna při takové příležitosti. Scházíme se a zpíváme v rámci volného času a bez nároku na odměnu, a to včetně našeho sbormistra, který s námi má hromadu práce. I z toho důvodu je příprava na každý koncert náročná, a proto naše možnosti vystupování jsou omezené. Ročně uspořádáme asi pět koncertů.