Tomáš Hart, kamarády přezdívaný Mek Mehon, chce dělat hudbu na profesionální úrovni. Věří, že to dokáže.

Texty zámerně provokují mozek

„Nikdo v rodině nemá hudební talent, hrál jsem na flétnu z povinnosti jako malý kluk. Stejně jako všichni kamarádi z ulice jsem v dětství vyzkoušel řadu sportů, nejvíc mi asi seděl skateboard," říká Tomáš Hart. Dlouho polemizoval s myšlenkou, že jednou vytvoří vlastní trik a bude slavný.

„Tělo samá modřina a polámaný kotník, to byl závěr mých sportovních snů. Odvážné kousky doprovázela zvláštní hudba a já pochopil, že texty záměrně provokují mozek, aby lépe vnímal pohyb. To mi bylo patnáct let. Hodně jsem se tenkrát zaměřil na mladou scénu hip hop, znal jsem řadu raperů, skupin, textařů. Maminka mne moc nepodporovala, viděla v tom něco jiného než uvolnění a svobodný projev. Nyní je mým největším fanouškem," popisuje své začátky mladík v malém nahrávacím studiu.

Měšec vyměnil za kreativitu a tóny

Neštěmické ulice vyměnil za Stradov, okouzlil jej hudební svět a on se po letech samostudia stal znalcem.

„Původní profesí jsem geodet, ale tahle práce mne nebavila. Zkusil jsem to jinde a docela se mi dařilo přesvědčovat lidi kolem sebe, že důslednost, systematičnost a logika má smysl. Já však žil pouze pro hudbu a plný měšec vyměnil za kreativitu, fantazii a drsné tóny. Poznal jsem spoustu podobně smýšlejících lidí, tak jsem v březnu 2013 založil hudební společnost Label de Mimo. Zní to možná troufale, ale za krátkou dobu jsme toho dokázali docela dost. Organizovali a spoluorganizovali jsme desítky akcí. Zvukové aranže jsem nedělal jen Čechům, ale i lidem z Kanady, Brazílie, Slovenska, USA," říká nadšený hudebník.

Zvukařský kurz mu ke štěstí nestačí

Dnes je mu pětadvacet a studuje prvním rokem na UJEP obor Popularizace a organizace kulturního života.

Cítím, že mi nestačí k realizaci mých snů zvukařský kurz. Chci dělat hudbu na profesionální úrovni a dokáži to. Kolem sebe mám kamarády, kteří dovedou malovat, vyznají se v grafice, tvorbě webových stránek, natáčí filmy, fotí, skládají texty. Nesmírně si vážím paní Hany Hegerové. Její heslo „naučit se žít" mne provází celý život. Nemyslete si, nebylo to mnohdy jednoduché, každý máme svou třináctou komnatu. Nekouřím, hudba je má droga," s úsměvem filmového herce končí povídání Tomáš Hart.