Vrtalo mi proto hlavou, co že to pan ministr Bárta vlastně večeřívá a zda je skutečně kanibal. Po patřičném přenastavení dalekohledu se ale ukázalo, že ministr dopravy žádný lidožrout není a zvečera mívá na talíři obyčejný kus husy.

Ne té kapitolské, která se jako jediná ze svých krmných sester dostala i do učebnic, ani té martinské. Bodejť. Teď v lednu!! Překvapí vás ale, že to není ani to bílo-růžové maso ptáka, jehož naše děti znají tak leda z předposlední zastávky potravního řetězce někde v supermarketu.

Pan Bárta totiž večeří husy potrefené. Kdysi jenom kejhávaly. Dneska začínají i psát. A tak se nám tu rodí nový literární útvar - tzv. trestní přiznání. Poznáte ho snadno. Podá-li někdo na někoho trestní oznámení, „potrefená“ podá oznámení taky. Zpravidla pro pomluvu.

Tzv. trestní přiznání přímé, jindy podle pravidla o osobě „blízké“ – trestní přiznání partajní. A jelikož je život plný paradoxů, někdy dokonce už i samotné první trestní oznámení může být zároveň trestním přiznáním. Pan Kalousek by vám mohl povídat. To pak aby jednoho „husa kopla“.

Naštěstí je pořád ještě dost lidí, co vedle zpravodajství o silikonových nástavcích zpívajících ikon sledují i další cvrkot, a vedle trestních přiznání píšou i reportáže a zprávy. Poměrně transparentní.

A tak se přeci jen dovíme, že Úřad regionální rady (té, co tak výhodně nakupuje pro nás pro lidi) utratí rovných 10 milionů nájemného – nastojte - u pana Patrika. Hannibal ante portas…

Jaroslav Achab Haidler, ředitel Činoherního studia