Chci dětem předat své zkušenosti, říká reprezentant Vanke

Karlovarský závodník má před sebou hlavní úkol: nominovat se na prosincové mistrovství světa, které letos uspořádá Česká republika.

Při třetím ročníku kempu vaše třetí účast. Proč se do Chabařovic rád vracíte?
Já jsem tady velice spokojený, je tady krásné prostředí, pro děti naprosto ideální. Pro uspořádání takové mezinárodní akce jsou zde vhodné podmínky. Tím, že sám aktivně nohejbal hraji a možná jsem pro řadu dětí jejich nohejbalovým vzorem, tak jim chci předat vlastní zkušenosti a chci je naučit, aby měli tento sport rády. Dále chci pomoci českému nohejbalovému svazu k uspořádání podobné akce, lidé kolem kempu to dělají s obrovským nadšením, účastníci se sem rádi vracejí, třeba i ženy ze zahraničí. Upřímně doufám, že to není poslední ročník.

Jak jsou mladí sportovci na kempu rozděleni?
Do čtyř skupin podle výkonnosti. Na začátku kempu se dělají vstupní testy, kdy zhodnotíme, kdo jak na tom je, abychom mohli udělat jednotlivé skupiny. První skupinu si vzal Marián Žigala, druhou skupinu vede slovenský reprezentant Ríša Makara a třetí zase Gabriel Viňanský. Ten má začínající talenty, kteří to nehrají zas tak dlouho, ve věkovém rozpětí od osmi do dvanácti let, ale věk nehraje takovou roli, jde především o výkonnost.

Jak moc je nohejbal populární v České republice?
Je to jeden z menších sportů, nedá se to srovnávat s fotbalem nebo hokejem. Své místo ale určitě má, lidé ho mají rádi a znají ho. Každý si to někdy kopnul, popularitu to má, u nás v Čechách je tradice. Mám radost, že jsem se v loňském roce stal členem evropské nohejbalové asociace a mám možnost jezdit po Evropě a předávat zkušenosti.

Jak hodnotíte právě probíhající sezonu a své výkony?
Na klubové úrovni proběhla republika dvojic, kde jsem obsadil druhé místo. V klubech jsme se s karlovarským týmem probojovali do play off, kam půjdeme z druhého místa, v semifinále nás čeká velmi silný tým Šacungu Benešov. Druhá dvojice jsou Čelákovice a Modřice, což je asi nejlepší tým u nás. Na mezinárodní úrovni se chystáme na prosincové mistrovství světa, které se uskuteční v Nymburce. Už se na to připravuji půl roku, je potřeba se dostat do užší nominace, což bude těžké, u nás je konkurence veliká.

Souboje česko–slovenských hráčů jsou vždy ozdobou šampionátů, že?
Ano, ta vřava je mezi oběma veliká. Hráči se perfektně znají, je to mezi námi obrovský boj o to, kdo urve nejvyšší příčku. Tím bych ale nechtěl znevažovat výkony, které předvádí Francie, Švýcarsko či Rumunsko. To jsou kvalitní soupeři. Už dávno to není o nás a Slovácích, předstih máme jen ve trojicích, protože máme vysoké smečaře, ale jinak je světová špička vyrovnaná. Není lehkých soupeřů.

Každý rok přijede do Chabařovic známá sportovní postava, jak je tomu letos?
Na prvním ročníku tu byl Vláďa Šmicer, loni Honza Železný, letos nemáme v hledáčku nikoho. Chtěli jsme sem pozvat basketbalistku, ale vzhledem k olympiádě to nebylo možné. Letos budeme místo toho hrát exhibici proti švýcarskému národnímu týmu. Pro děti to bude možnost vidět vrcholový nohejbal.

Prozradíte, jak jste se vůbec k nohejbalu dostal?
Až do patnácti let jsem hrál fotbal, chytal jsem v brance. Poté, co jsem vyhrál tři zlaté na mistrovství republiky, jsem se začal věnovat jen nohejbalu. Jinak se aktivně věnuji mnoho dalším sportům, volejbalu, cyklistice a rád jezdím i na kolečkových bruslích. Jednosměrný sport je to nejhorší, co může být. Je potřeba to kompenzovat i jinými aktivitami. Není to jenom o kopání míče přes síť.

Komu budete fandit na začínajících olympijských hrách?
Všem českým sportovcům, to se rozumí, ale sympatický je mi sprinter Usain Bolt. Budu fandit každému, kdo bude podávat vrcholné výkony a sahat po medailích. Pro sportovce je to vrcholná událost. Mrzí mě, že tam není nohejbal. Speciálně budu držet palce Petře Kvitové, se kterou jsem točil nohejbalovou reklamu, ta je skromná a příjemná. Vidím to na dvě až tři zlaté medaile a šest dalších.