„Je otázka, jak s námi zamávají třeba tři porážky, ale já vím, že kluci fungují a to se mi líbí,“ řekl ve své kanceláři klidným hlasem na úvod exkluzivního rozhovoru pro Deník 56letý Petr Brom, trenér SKV Ústí nad Labem.

Premiéra vás čeká u vice mistra v Kladně, pak doma silné K. Vary. Mohl být los těžší?
Nechci se vymlouvat, ale začátek máme parádní, strašně těžký. Ovšem já týmu věřím.

Jak se tři dny před startem nové sezony cítíte?
S přípravou jsem spokojen, protože jak herně, tak tréninkově kluci šlapali a je vidět, že se tým posunul kapku jinam. Doufám, že neplácám nesmysly, ale věřím, že tentokrát bude konkurenceschopný.

Vzhledem k dalším velkým kádrovým rošádám jste hráli i spoustu zápasů. Ukázaly vám toho během léta dost?
Určitě. Při velké obměně jsme s šéfem klubu vsadili především na kvalitu lidí. A ti, kteří přišli, by výkonnost měli dostat o dost procent výš.

Jste tedy s obměnou kádru spokojen?
Jsem, ale mám ještě jedno tajné přání. Je to o penězích, ale já šéfa Přikryla pořád přemlouvám. Uvidíme…

Od kterých nových hráčů si nejvíce slibujete?
Filip Kramar přišel z Dukly Liberec a má už něco odehráno. Luboše Bartůňka jsem jednu sezonu měl ve Varech a získali jsme bronzovou medaili. Martin Pondělíček je kluk, který toho jako libero má také dost za sebou, je tady Matěj Prajzler, který přišel ze Švýcarska, ale měl jsem ho v Příbrami.

A už měsíc jsou s mužstvem i zahraniční smečaři lotyšský reprezentant Toms Vanags a Kanaďan Chris Voth…
Hráli v zahraničních ligách, mají něco za sebou a je to na nich vidět. Plus to dobře doplňují lidi, co tady zůstali. Jak říkám – jde o kvalitu a ta se posunula. I když nechci malovat čerty na zeď, po loňském roce jsem v prognózách opatrný.

Věříte, že jste s výběrem cizinců měli oproti loňsku šťastnější ruku?
Určitě. Všechno je to o financích. Samozřejmě jsme měli šťastnější ruku, ale musel jsem přesvědčit šéfa klubu, že ta investice musí být zkrátka větší. Vzhledem ke kvalitě je to nějaká přímá úměra.

A vracíme se k vašemu tajnému přání. Jedná se o blokaře z Baham?
Já to nevzdávám. Jistě respektuji to, že když šéf řekne zatím ne, tak se s tím nějak vypořádáme. Ale měl jsem ho vyhlédnutého a přiznávám, že se mi ten kluk hrozně líbil.

Ostatní hráče už máte pod smlouvami?
Jasně. Jen u mladého Víti Bartůňka je to dané tak, že do Vánoc tady bude jako amatér a potom se uvidí.

V čem bude spočívat role jeho bratra Luboše Bartůňka, jenž se má po příchodu z Aero Odolena Voda stát vašim hrajícím asistentem?
Jeho hlavním přínosem bude, když bude řídit tým při zápase jako nahrávač. Že bude pinkat a hrát volejbal. Protože se pár let známe, tak od něj čekám to, že když kluci budou potřebovat něco víc, tak mi to řekne a já se tomu přizpůsobím.

Je výhoda, že na ústecké lavičce začínáte druhou sezonu a už víte, do čeho jdete?
I kvůli mému nemocnému kotníku byl tým minulý rok z Čechů už složen a dobírali jsme cizince. Teď jsme o všem komunikovali od základu. Já jsem šéfovi dával návrhy a on na ně slyšel.

Je vize bojovat o play off?
Jak jsem řekl na začátku, věřím, že tým bude konkurenceschopný.

A co vlastně konkurenci na volejbalové scéně říkáte?
Extraliga šla nahoru už loňský rok a teď se zase strašně zkvalitní. Ještě víc. Furt si myslím, že nahoře budou s velkými jmény Liberec, Vary, Budějovice, Kladno a  kapku odskočí ostatním. A ti další se budou řezat mezi sebou. Po dvou měsících bude jasné, že soutěž nebude mít odpadlíka, jakým jsme byli loni my. My to snad nebudeme a asi ani nikdo jiný. Play off bude hodně otevřené. Každý bude chtít doma vyhrávat a vsadil bych se, že o překvapení nebude nouze.

„Tým si sedá jako pravé puzzle…“ „Měl jsem několik nabídek. Do české extraligy, která má své renomé, jsem se dostal přes agenta. Musím přiznat, že jsem nadšený. Cítím se výborně a věřím, že před sebou mám nejen já, ale i celý tým dobrou sezonu. Rád bych pomohl. Mužstvo hrálo v přípravě velmi dobře, mám z něj dobrý pocit, ale protože neznám ostatní kluby, tak se mi ústecké ambice těžko odhadují. Během léta si tým sedal, skládá se jako pravé puzzle. Musíme jít zápas od zápasu. Poznávám Ústí, minulý týden jsem byl v Praze. Jsou zde milí lidi a příjemné je i to, že je tady levněji než v Kanadě.“
CHRIS VOTH, 27 let, 195 cm, kanadský smečař, posila z Perungan Pojat (Finsko)