Tyrolský Seefeld II: Na křídlech orla až k obřímu zvonu

Jedeme sice pozvolna, ale stále dál do kopce. Na odbočce na Hochfeldernalm, nejvyšší bod tohoto dne (1732 m n. m.), k němuž se cesta povážlivě zvedne a který je součástí Orlí stezky, se můžete rozhodnout pokračovat rovně do sedla. 

Čtěte také: Tyrolský Seefeld I: pohoda v olympijském duchu

I tady je to stále prudší a prudší, nakonec se však před vámi otevře údolíčko na druhé straně hor a pod vámi vpravo na stráni nádherná hospůdka Ehrwalder Alm. Stojí za to sjet  k ní i přesto, že se tytéž metry zase cestou zpátky musí nastoupat.

Vpravo za masivem, na jeho hřebeni je hraniční čára, se schovává nejvyšší hora Německa Zugspitze. Ti hodně zdatní mohou vyrazit tím směrem a celý masiv objet přes Garmisch a Mittenwald, bude to ale hodně přes 120 km a konec trasy po cyklostezkách, jako dálková trasa je to ale výzva.

My se, po občerstvení Radlerem a doplnění energie místní specialitou Kaiserschman, což je vynikající trhaný lívanec s jablečným pyré, vracíme zpět, zprvu jinou cestou, více vpravo, hlavní sjezd údolím je ale tentýž. A závěrečných 15 km volíme opět jinak, přes Leutasch a Weidach, celkem je to k pětašedesáti.

Mösernská jezera

Další den vybíráme jezera poblíž Mösernu. Trasa je značená z Mösernu na Lottensee, Wildmoos See a zpět na Möserer See. Je asi metr a půl široká, vysypaná jemnými kameny, upravená pro běžky a nordic walking.

Ale není nezajímavá, houpe se stále nahoru a dolů, pak stoupá, aby vás dovedla k jezerům, která vlastně jezery nejsou. Jsou ale u nich příjemné občerstvovny, zejména pak Wildmoosalm je vyhlášen tím, že u vchodu si můžete dát zdarma panáka z nekonečně proudícího pramenu místní meruňkovice.

Okruh vede kolem golfového hřiště Wildmoos, které je nádherně zasazené do přírody a míčky tu – ve 1400 metrech – létají o poznání dál. Závěrečnou krátkou vyjížďku lze uzavřít zhlédnutím obrovského zvonu přátelství přímo v Mösernu.

Další doporučení dostáváme na trasu ze Scharnitz údolím Karwendel k chatě Karwendelhaus. Ze Seefeldu se dá jet do Scharnitz po levé straně údolí, poblíž potoka a zpět po druhé straně poblíž kolejí.

Obě trasy mají být hezké, bikové a rozhodně ne rovinaté. Nás ale honí mraky, proto se přepravujeme na parkoviště v Scharnitz autem a odtud ostře stoupáme vlevo k vyhlídce poblíž Birzelkapelle.

Cesta je prudká hned tady na začátku a pak v posledních kilometrech, v serpentinách  před vytyčeným cílem, údolí je překrásné. Dalo by se určitě pokračovat dál po Via Alpina 201, ale okruh tu udělat nelze, musíme stejnou cestou zpátky, převýšení dělá 800 metrů,  počasí drží, proto se vydáváme na mírnější cestu širým údolím proti proudu Isaru, řeky protékající Mnichovem,  a k jeho prameni, to je taková hezká výletní cesta pro každého, po níž lze pokračovat dál další desítku kilometrů.

Každý rok se v tomto národním parku koná legendární pochod Karwendelmarsch.
Letošní ročník tohoto slavného pochodu se uskuteční 25. srpna.

Lanovkou na Rosshütte

Kdo má pocit, že má ještě málo našlapáno, může se po návratu do Seefeldu dát hned na kraji doleva k lanovce na Rosshütte (1751 m). Široká cesta pět kilometrů kopíruje kolejovou lanovku k její horní stanici a tak trochu připomíná dolomitské prudké kopce.

Cesta svádivě pokračuje ještě dál, pod maličkou starou kabinkou na Seefelder Joch, tam to ale vypadá poněkud nesjízdně a doslova vybízí k pěší túře. Návrat zpět je po stejné trase, trošku adrenalin a  rychlost, ale pozor na pěší.

Region kolem Leutasche a Scharnitz se o víkendu začne plnit lidmi, kteří sem dojedou po svých z Garmische, provoz na cyklostezce je opravdu překvapivý a doslova to tu žije mountainbikingem. Avšak pohodových míst, jako je tento cíp Tyrolska, mnoho není.

Web info: tyrolsko.cz, seefeld.com, seefeld-sports.at, seefeldgolf.at,  alt-moesern.at, karwendelmarsch.info

Zpracoval: Miloš Matula a Petr Cerovský