Grossglockner: Místo lyžování zkuste sněžnice a saně

Také to je velice oblíbený doplněk turistů, kteří navštívili jednu z nejhezčích oblastí Alp Vysoké jižní Taury, v jejichž centru je i tyrolské lyžařské středisko Kals Matrei. Právě zde, v údolí pod nejvyšší horou Rakouska Grossglocknerem (3 798 metrů nad mořem), jsem sněžnice poprvé vyzkoušel.

Grossglockner je štíhlá, ledovcovo-skalnatá pyramida, která svým tvarem připomíná zvon (odtud i název „Velký zvon“ Grossglockner). Procházka v údolí tohoto velikána není zajímavá jen sněžnicemi, ale i okolní přírodou.

Náš průvodce z Národního parku Vysoké Taury Andreas Angermann nám po cestě ukazoval místní zvěř.

„Podívejte se tamhle úplně nahoru, na tu sněhovou pláň,“ ukazoval nám těsně pod vrchol jedné z hor na skupinku zvířat, která připomínala divoké kozy.

Neuvěřitelné, jak v takových podmínkách přežívají. A také je neuvěřitelné, že je náš průvodce viděl. Pouhým okem vypadaly jako špendlíkové hlavičky. „Pohybují se na stále stejném místě, proto vím, kam se mám dívat,“ usmál se Andreas Angermann.

Nemít speciální dalekohled, moc bychom si pohled na skákající zvěř neužili.

Dnes vede na Grossglockner řada horolezeckých výstupů. Kromě zpravidla přelidněné normální cesty jsou velmi populární horolezecké výstupy. „Musíte ale s sebou mít průvodce, nebo vlastnit horolezecké potvrzení,“ dodal Andreas Angermann.

Jako první vystoupil na vrchol Grossglockneru 28. července 1800 pětičlenný tým z početné expedice, která byla zorganizována na popud biskupa Franze-Xavera Salma. Členy vrcholové skupiny byli bratři Martin a Sepp Klotzovi, farář Horasch a dva tesaři.

Kromě lyžování pro náročné v areálu Grossglockner resort (o lyžování čtěte zde) si zde můžete zařádit i na saních. Hlavně pro děti to je skvělá zábava. Jedna dráha vede kousek od Kalsu a na jejím startu je příjemná hospůdka Fallwindes Hütte.

Dráha je asi jeden a půl kilometru dlouhá. Svoje saně nepotřebujete, můžete si půjčit ty, které najdete v cíli tratě. A až dojedete, tak je tam zase necháte.

Nahoru ovšem musíte hezky po svých, nebo se domluvit s majitelem chaty Fallwindes, který jezdí nahoru v půl šesté večer autem. Zapřáhne saně za auto a vy se jen pevně držíte. Mám vyzkoušeno, je to jízda! Ale dolů to frčí ještě rychleji. Pozor na zatáčky!