Technické unikáty přivezou sběratelé Michal Widenský a Miroslav Smaha. Oba muži jsou známí tím, že provozují Muzeum technických hraček. Do Litvínova zavítají hlavně s výrobky, které tu kdysi produkovala slavná firma Heller & Schiller.

„Vernisáž se uskuteční 7. února," informovala Mostecký deník Dáša Wohanková z propagace města tím, že expozice bude v zámku k vidění až do konce roku.

„Tak na to, až u nás výstava bude se fakt těším," řekl před časem na schůzce Přátel litvínovské historie Manfred Hellmich, znalec místní historie a jedna z osob, která stojí za záchranou kostelíka v Bedřichově Světci.

HELLER & SCHILLER Firma začala jako jedna z prvních v tehdejším Československu vyrábět mechanické vláčky a autíčka na pérový pohon. Později přidala i letadla. Výroba těchto hraček začala v roce 1925 a byla bohužel násilně ukončena II. světovou válkou.

Ten spolu s jednou velkou náhodou má také zásluhu na tom, že výstava přijede do Litvínova. Loni totiž oba sběratelé vystavovali v Ústí nad Labem v muzeu pryžové figurky vojáků vyráběné firmou Baťa, pod názvem Nezranitelná armády značky Baťa. Jednalo se o největší sbírku ústeckého rodáka Hanse Röslera a některých soukromých sběratelů. Spolupořadatelsky se na výstavě podílelo právě Muzeum technických hraček.

Manfred Helmich výstavu navštívil, se zájmem si ji prohlédl a zjistil, že tam jsou také hračky z litvínovské výrobny. „Slovo dalo slovo a vznikl nápad, že když sběratelé vlastní unikátní exponáty litvínovského výrobce, že by mohli uspořádat výstavu u nás," prozradil Hellmich.

Oba se s nápadem ztotožnili a výstava se od února uskuteční.

Podle slov obou sběratelů se má litvínovská, ale nejen litvínovská, veřejnost na co těšit. Miroslav Smaha totiž při besedě s Přáteli litvínovské historie, která se uskutečnila po jednání v zámku, ukázal některé z výrobků kdysi slavné litvínovské hračkářské firmy, které na tu dobu ohromily celou Evropu.

„Je nutné připomenout, že pan Hellmich přišel v Ústí nad Labem v poslední den výstavy, v podstatě to bylo za pět minut dvanáct, protože poté, co jsme si spolu pěkně popovídali o hračkách a že bychom mohli vystavovat v Litvínově, tak odešel a my vlastně začali vystavované kousky balit," připomenul Michal Widenský.

Výroba plechových mechanických hraček měla v Litvínově Oberleutensdorfu dlouholetou tradici a dosáhla cenných úspěchů.

Dokonce v roce 1907 na světové výstavě v americkém San Diegu jedna z litvínovských hraček vyhrála hlavní cenu.

Už v roce 1864

Výroba plechových hraček se v Litvínově datuje už od roku 1864, kdy s ní začal Viktor Schlesinger. Po dvaceti letech tuto výrobu převzal Conrad Richter, jehož sídlo měla firma v č. p. 25 v Široké ulici, dnes ulice 9. května. Zde se vyráběly plechové předměty, především lokomotivy, vláčky, osobní a nákladní automobily, ale i třeba tramvaje.

Pokračovateli výroby plechových hraček se pak stali bratři Emil a Viktor Hellerové.

Šéfem firmy byl Emil a vyrábělo se i smaltované nádobí a domácí zboží. Výroba hraček byla rozšířena poté, co do firmy vstoupil Ernst Schiller. Název se ustálil na Heller & Schiller, erste Oberleutensdorfer Blech und Metallwarenfabrik.

Společnost v letech 1907 - 1908 nechala postavit novou tovární budovu (č. p. 529) na vrchnostenském poli, jižně od města v Nádražní ulici. Výroba byla prakticky ukončena s příchodem II. světové války.

Když se rozhodlo o tom, že československé pohraničí bude na základě podpisu Mnichovské dohody vydáno hitlerovskému Německu, byla Hellerům a Schillerům továrna zabrána německou správou z důvodu, že rodiny byly židovské.

Válka bez hraček

V průběhu válečných let pak musela, stejně jako další továrny podporovat válečný průmysl, takže z výroby hraček a nádobí musela přejít na vojenský materiál. Po skončení druhé světové války už se výroba neobnovila. Je známo, že Schillerovi odešli z Oberleutensdorfu do Prahy. Otec Ernst s manželkou byli později deportováni do koncentračního tábora, kde zahynuli. Své syny však poslali do zahraničí, konkrétně do Jižní Ameriky. Oba se usadili v Chile, kde pracovali jako zemědělci.

Mladší Jiří Antonín (Georg Anton), který se narodil 22. října 1919 v Oberleutensdorfu se přihlásil do čs. zahraniční armády a v roce 1945 se vrátil do vlasti jako příslušník čs. zahraničního letectva RAF. Zemřel po peripetiích s komunistickým režimem, který se dostal v únoru 1948 k moci, na infarkt 9. června 1951.

Starší ze synů Carl Robert se narodil se 26. spna 1915 v Berlíně. V Jižní Americe zůstal. Až do 70. let minulého století totiž žil v chilském Santiagu. Po Pinochetově puči však musel prchnout ze země.

Odjel do Anglie, kde se usadil a pracoval jako ředitel hotelu Richmond v městě Bath. Dne 20. listopadu 1976 zde zemřel.

Další pátrání

Bohužel úplnou anabázi rodiny Viktora Hellera se nám zatím nepodařilo zjistit. Jedná se pouze o drobné střípky. Například z kroniky Litvínov, tehdy Oberleutensdorfu z roku 1941 lze vyčíst, že Viktor Heller byl označen za bývalého československého legionáře z I. světové války. Skutečnost však byla taková, že jím nebyl. V rejstříku čs. legionářů figuruje pouze jeho bratr Emil. Po osudech rodiny Hellerových díky historikům ze Severočeského leteckého archivu Most zatím jen intenzivně pátráme.

V roce 1941 psal kronikář Oberleutensdorfu Rudolf Lill, že firma Heller & Schiller poté, co ji převzal Kurt Schmidt z Berlína Halensee, přešla do arijských rukou. Výrobní hala po válce posloužila jako první benarská jídelna, aby v druhé polovině 60. let minulého století byla zbourána a namísto ní postaveny tři věžové panelové domy v dnešní Mostecké ulici.