Na hřebenech Krušných hor teď z nebe padá, řečeno s trochou nadsázky, rozpustná káva. Hnědožlutý prášek vám ale v žaludku dobře neudělá, zato pomůže lesům. Řeč je o jemně mletém vápenitém dolomitu, kterým nechává ministerstvo zemědělství ozdravovat zdejší vegetaci. Na ošetření lesů poškozených imisemi padne letos zhruba 46 milionů korun. Peníze jdou z rozpočtu resortu.

Zdroj: Deník - Petr Málek

„Jeli jsme z Dlouhé louky směrem na Moldavu a najednou se nám nad hlavou objevil vrtulník. Myslel jsem, že někde hoří a že probíhá hašení technikou ze vzduchu, ale pak se mi na kapotě auta objevil takový kávový prášek,“ popsal svoji zkušenost s vápněním čtenář Petr.

Právě v okolí krušnohorské Moldavy vápnění v minulých dnech začalo. Celkem se tam ošetří 646 hektarů lesa. „V oblasti Moldavy probíhá aplikace pomocí vrtulníku s podvěsným rozmetadlem. Na některých lokalitách v Krušných horách však bude vápnění prováděno částečně i za pomocí letounů,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Dřevo pro Kalich opracovávají řemeslníci v Litoměřicích pod drobnohledem.
FOTO: Dřevo pro Kalich opracovávají řemeslníci v Litoměřicích pod drobnohledem

Vrtulník je na nebi možné spatřit od rána do večera. „Hluk se dá vydržet, ale k večeru už je to docela nepříjemné. Ale věřím, že je to pro dobro našich lesů, i když mnohem více nás trápí kůrovec. Brouk by se měl řešit prioritně, jinak se trošku bojím, že nebude v příštích letech co vápnit,“ sdělila místostarostka Moldavy Eva Kardová.

Ta upozornila na ještě jeden doprovodný efekt způsobený technikou vápnění. „Začínají se nám na úřadě množit stížnosti na způsob vápnění. Lokality s chatami v těsné blízkosti lesa jsou plošně posypané, a to včetně aut, zahrádek a dalšího příslušenství,“ dodala místostarostka.

Půda v oblasti hor je vlivem působení imisí v 70. a 80. letech minulého století kyselá a silně ochuzená o základní živiny, jako je vápník a hořčík. Plošně tam odumřelo na 40 tisíc hektarů lesních porostů. Dřeviny, které nyní v takto poškozených půdách rostou, postupně chřadnou. Vápnění jim doplní chybějící živiny a přispěje k úpravě půdního pH. „Použit je přírodní drcený vápnitý dolomit se zvýšeným obsahem hořčíku ve standardní dávce tři tuny na hektar,“ doplnil mluvčí resortu.

Povodeň v roce 2002 na Litoměřicku.
U Českých Kopist chtějí postavit hráz velké vodě. Narazili na nesouhlas

Stát má letos v plánu ošetřit přibližně 4,8 tisíce hektaru v lokalitách Moldavy, Litvínova, Hory Sv. Kateřiny, Jirkova, Kryštofových Hamrů, Vejprt, Kovářské, Jáchymova a Nejdku. Ministerstvo zemědělství chce pokračovat s vápněním imisemi poškozených půd i v období od 2021 až do roku 2030. Vápnění lesů je zdravotně nezávadné, ale doporučuje se nepohybovat se v lese vzhledem k velké prašnosti.