VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Otto Pankok: Malíř, který pomáhal Romům

Ústí nad Labem - Jednou z osobností, které představuje výstava „Svoboda a láska" v ústeckém Museu, je malíř a sochař Otto Pankok (1893 - 1966). „Byl to mimořádně charakterní umělec, který v době války a po ní pomohl řadě pronásledovaných lidí. Jeho díla nacisté prohlásili za „zvrhlé umění", byl sledován gestapem.

20.6.2012
SDÍLEJ:

Gaisa na zemi je název obrazu Otto Pankoka.Foto: archiv Muzea Montanelli

Patří k nemnoha německým umělcům, kteří dlouhodobě a systematicky zobrazovali Romy," říká Blanka Mouralová, ředitelka Collegia Bohemica, které výstavu připravilo.

Odvážný umělecký projev odporu

Na začátku nacistické diktatury Otto Pankok vytvořil cyklus šedesáti velkoformátových uhlokreseb s výjevy ze života Ježíše Krista, biblické postavy měly rysy jeho romských a židovských přátel, který vydal knižně. Příběh Ježíšova utrpení přitom pojal jako projev uměleckého odporu proti novým mocipánům. Nacisté kritiku rozpoznali a obrazovou publikaci Ježíšova utrpení vydanou v roce 1936 zkonfiskovali. Už vyexpedované výtisky v knihkupectvích i v Pankokově bytě vyslídili a zničili.

Tragické čistky a snahy o odškodnění

Jedna Pankokova grafika portrét romské dívky se objevila i na propagandistické výstavě „Zvrhlé umění", kterou v červenci 1937 v Mnichově zahájil Hitler a později putovala po řadě velkých německých měst. V rámci následných rozsáhlých „čistek" bylo z německých muzeí odstraněno a zničeno 56 Pankokových děl. Otto Pankok, který i s rodinou až do konce nacistické diktatury žil v ústraní, i přes zákaz nadále tvořil.

Romové, které Pankok zobrazoval, byli téměř všichni v roce 1943 deportováni do likvidačního tábora Osvětim -Březinka a zavražděni.

V roce 1948 Otto Pankok vytvořil konvolut velkoformátových uhlokreseb přeživších Romů. V jejich tvářích se zrcadlí tělesná i duševní bolest lidí, kteří přežili hrůzy a ztratili takřka všechny příbuzné. Pankokova díla patří k nejvýznamnějším uměleckým pokusům vyrovnat se s vyhlazováním Romů. Jeho zájem o rodiny düsseldorfských Romů daleko přesahoval jeho uměleckou činnost. U německých úřadů se neúnavně zasazoval, aby Romy zařadily k lidem pronásledovaným nacistickým režimem a odškodnily je.

Pohnutý osud romské dívky Gaisy

V ústeckém Museu můžete vidět několik velmi silných obrazů romské dívky Gaisy. Na obraze „Zpátky z Osvětimi" z roku 1948 ji zachytil opřenou o stěnu mladou, dospělou, štíhlou ženu v sukni po kolena a s pěknými ústy, ale s hlubokými, temnými kruhy kolem očí. Na zemi stojí hrnek a miska, jsou prázdné. Perspektiva místnosti „nehraje", rozplývá se. Podlaha, na níž Gaisa stojí, jakoby padala. Na zdi vidíme kresby dvou jedlových větví, mezi nimi tvář, hrázděný dům se dvěma komíny, z nichž stoupá dým.

Gaisa strávila většinu života v nacistických lágrech, nejdřív v internačním táboře v Düsseldorfu, následovala Osvětim-Březinka.

Pankok zachytil dítě v těle ženy, která přežila osvětimské peklo. Naivně nakreslený domeček, v pozadí obrazu je plynová komora. Nacisté zřídili první plynovou komoru v Březince ve venkovském domku uprostřed lesíku. Pozdější velké komory s krematorii byly postavené z cihel a měly několik komínů.

Romové žili v Březince v takzvaném cikánském táboře, který měl k plynovým komorám nejblíž. Gaisa viděla „hrob v oblacích". Vrátila se jako jediná z velké rodiny. Otto Pankok ji nejen maloval, ale také jí prakticky pomáhal. Gaise se podařilo vrátit do normálního života, vdala se a doháněla školní vzdělání, o které ji připravily lágry.

Výstava je hlavně o statečnosti

Ojedinělá a unikátní výstava „Svoboda a láska" neukazuje jen obrazy a knihy, ale přibližuje osudy autorek a autorů nemilosrdně pronásledovaných nacismem.

Pokud se vypravíte do Musea, udělejte si dost času. Kromě jedinečných uměleckých děl tady poznáte mnohé osudy statečných lidí, kterým život změnila nacistická diktatura.

Autor: Ludmila Veselá

20.6.2012
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Chlumec si ve čtvrtek „užije“ přerušení dodávek pitné vody i elektřiny

Silně opilá žena ležela na ulici.

Opilá žena si ustlala uprostřed silnice přímo u vjezdu do nemocnice

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: „Viděl jsem, jak ho surově mlátí,“ tvrdí svědek

Ústí nad Labem - Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se ji mladík, který viděl jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

Plavecká hala na Klíši hlásí na červenec kvůli odstávce zavřeno

Klíše - Plavecká hala zůstane po celý červenec zavřená. Příčinou je nutná odstávka strojů a zařízení.

Muži drží třetí místo, dorostenci do play off neprošli

Chabařovice – Dva vítězné zápasy mají za sebou nohejbalové týmy z Chabařovic, zatímco mužům Slovanu výhra 6:1 nad Českými Budějovicemi pomohla upevnit třetí příčku ve 2. lize, dorostenci se ani přes vítězství 4:3 nad stejným soupeřem do play off letošního ročníku nejvyšší soutěže neprobojovali.

Policisté hledají černou octavii, auta se ale kradou méně než loni

Libouchec - Policisté vyhlásili celostátní pátrání po černé Škodě Octavii combi s registrační značkou 7U1 49-37.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies