V souvislosti s celosvětovým nárůstem nadváhy a obezity hledají vědci neustále nové možnosti, jak regulovat energetický příjem potravy, a následně snížit váhu. Jejich cílem už není vyvíjet preparáty na „ošizení mozku" a potlačování pocitu hladu. Nejnovějším trendem je zasytit žaludek zlepšením sytící kapacity potravin. Odborníci se proto snaží zvyšovat obsah vody či vzduchu v potravinách, aby porce jídla byly na pohled větší a přitom by měly nízký energetický obsah. Poslední výzkumy však ukázaly, že efektivní složku potravin s vysokou sytivostí by mohla tvořit vláknina. Tím, že dokáže změnit chuť a texturu jídla významně sníží jeho energetickou vydatnost. A nejen to, prodlouží chuťové pocity, naplní žaludek a rychle navodí pocit sytosti.

Co je vláknina?

Vláknina je směs pro člověka nestravitelných polysacharidů, například celulózy, ligninu, pektinu, chitinu. Vlákninu obsahují i některé málo kalorické pokrmy, s nízkým obsahem tuku, a přitom dostatečně syté ovoce či zelenina, obiloviny, luštěniny, olejniny, mléčné výrobky a další. Význam potravin s rostlinnou vlákninou si uvědomovali už staří Řekové a Římané a záměrně je zařazovali do svého jídelníčku. Ale skutečná vlna zájmu o vlákninu se zdvihla až začátkem 70. let 20. století, kdy D. P. Burkitt, N. S. Painter, T. J. Cleave a H. Trowell přišli s tvrzením, že mnohé závažné choroby jsou způsobeny či vyvolány jejím nedostatkem ve stravě. Zatímco v letech 1960 až 1970 vycházelo v lékařských časopisech ročně asi deset prací na téma vlákniny, o deset let později jich už bylo uveřejněno přes pět set. A stále je co zkoumat.

V současné době existují stovky odborných studií zabývajících se podrobnou analýzou vlákniny, jejími vlastnostmi a působením jednotlivých složek na funkce lidského organismu.

V této souvislosti bylo zjištěno, že u polysacharidů, které vlákninu tvoří, záleží na viskozitě podle toho je hutná jako med, nebo ještě hutnější. Fyziologické účinky vlákniny se projevují na celém těle, nebo pouze v trávicím ústrojí, zejména pak ve střevě. Je prokázáno, že příznivě ovlivňuje metabolismus, snižuje hladinu cholesterolu a cukru, váže na sebe nežádoucí zplodiny z trávicího traktu a odvádí je z těla ven. A má i další blahodárné účinky na organismus. Především je prevencí celé řady onemocnění a přispívá k celkové vitalitě. Pro snížení pocitu hladu a zpomalení procesu trávení jsou efektivnější vlákniny s vyšší viskozitou.

Kolik vlákniny tedy potřebujeme?

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) je optimální denní příjem vlákniny pro dospělého člověka asi 20 až 35 gramů na den. Jen pro představu, doporučenou denní dávku vlákniny pokryjí dva celozrnné rohlíky, jedna paprika, dva žitné celozrnné chleby a dvě jablka. Ve skutečnosti světový průměr dosahuje maximálně dolní hranice doporučeného rozmezí a u nás je sotva 15 gramů na osobu denně!

Regulace tělesné hmotnosti

Jak uvádí Mgr. Iva Belasová, výživová poradkyně věnující se více než dvacet let obézním klientům, jednou z možností, jak snížit nadváhu, je tlumit pocit hladu. To je totiž při hubnutí největší problém. A než se na trhu objeví potraviny sycené vlákninou, můžete užívat preparát z čistých, přírodních polysacharidů ve formě kapslí. Pokud je zapijete dostatečným množstvím vody, absorbují více než stonásobek svého objemu.

Není bez zajímavosti, že „bobtnající vláknina" má v porovnání se známým psylliem či pektinem sedmkrát vyšší viskozitu. Díky tomu žaludek zaplníte, aniž by vaše tělo přijalo nadbytečné množství energie.

Preparátem na bázi zmíněné „bobtnající vlákniny", který najdeme i na našem trhu, je například Obesimed. Podle Mgr. Ivy Belasové neslibuje zázraky, ale spolehlivě funguje, zejména když jeho užívání jde ruku v ruce se změnou životního stylu a pohybového režimu. Pak se efekt dostaví už po třech měsících. Pokud se rozhodnete změnit skladbu stravy, přecházejte na novou postupně. V opačném případě byste se mohli dočkat nepříjemných zažívacích potíží, které náhlý přísun vlákniny provází (pocitu plnosti, nadýmání a bolestí břicha). A jestli si nejste jisti skladbou jídelníčku, nebo berete léky, rozhodně se poraďte s odborníky.

Užitečné informace

Vitamin A je nezbytný pro tvorbu pigmentu v tyčinkách oční sítnice, zabraňuje šerosleposti. Příznivé účinky vitaminu A lze využít při suché pokožce a vlasech, akné, lámavosti nehtů, pomáhá při tvorbě kostí a zubů u dětí, podporuje i hojení drobných ran. Je důležitý také pro tvorbu imunitního systému.

Vitamin B12 je důležitý především pro správnou funkci krvetvorby a je nezbytný pro správnou funkci nervového systému. Hlavním zdrojem tohoto vitaminu v potravě jsou živočišné produkty: vejce, mléko, sýry, maso a vnitřnosti. Správný přísun potřebného množství vitaminu B12 do organizmu zlepšuje paměť, podporuje koncentraci a snižuje riziko vzniku srdečních chorob. Vitamin B12 je součástí preparátů pro léčbu onemocnění jater, střev a slinivky břišní.

Vitamin C pomáhá v těle zneškodnit vzniklé volné kyslíkové radiály. Působí jako významná prevence onemocnění srdce a cév. Zvyšuje odolnost organismu proti infekci. Rakytník obsahuje desetkrát více vitaminu C, než například pomeranč. Podle vědců stačí jedna bobulka rakytníku k pokrytí denní dávky vitaminu C.

Vitamin D udržuje zdravé zuby, kosti, pomáhá v prevenci rakoviny prsu, prostaty, zpomaluje artritický proces v kolenních kloubech. Vitamin D je důležitým prvkem v prevenci osteoporózy.

Vitamin E - antioxidant, zlepšuje využití kyslíku, působí v prevenci předčasných porodů, snižuje riziko potratů, působí proti srážlivosti krve. Slouží k výživě pokožky, proti stárnutí pleti a její suchosti.

Vitamin K je nezbytný pro funkci několika proteinů podílejících se na srážení krve, dále je nezbytný v procesu mineralizace kostí, buněčného růstu a metabolismu proteinů cévní stěny. Zdrojem vitaminu K1 je zelená listová zelenina (zelí, špenát), květák, sójové boby a některé rostlinné oleje (olivový, sojový, řepkový). Zdrojem vitaminu K2 je kravské mléko.

Zpracovala Linda Svobodová