Původně šlo o velkoryse pojatou trigonometrickou věž, kterou pro potřeby rakouských, saských a pruských zeměměřičů nechal svým nákladem zbudovat majitel panství hrabě František Antonín Thun, od samého počátku však sloužila i turistickému ruchu. U rozhledny se nachází příjemné občerstvení, které obzvláště v zimních měsících přijde po výstupu vhod, horská chata a malé jezírko.

Nádherné výhledy do okolního kraje

Po vystoupání na 33 metrů vysokou kamennou rozhlednu se vám naskytne při příznivém počasí jeden z nejkrásnějších výhledů v Čechách. Vidět jsou odsud Labské pískovce, Českosaské Švýcarsko, Tiské stěny, České středohoří s Milešovkou, Lužické hory, hřebeny Krušných hor či údolí Labe s četnými stolovými horami v Německu. Identifikovat jednotlivé kopce a hory můžete snadno podle cedulí na vrcholu rozhledny, na kterých jsou udány ještě i vzdálenosti. To kdybyste se rozhodli protáhnout výlet třeba na Königstein, jenž je odsud samozřejmě také vidět.

Hora tvořená pískovci je téměř celá zalesněná, většinu jejích svahů pokrývají smrkové porosty, v menší míře se vyskytuje borovice, modřín a buk. Na vrcholové části rostou také břízy a jeřáby.

Pohnutá historie rozhledny

Věž nebyla původně stavěna jako rozhledna, ale za svůj vznik vděčí v té době probíhající zeměměřičské akci, kdy bylo celé území tehdejšího rakouského mocnářství rozděleno do trojúhelníků takzvané triangulační sítě. Jedním z opěrných bodů se tak stal nejvyšší skalní výběžek na Děčínském Sněžníku. Tehdejší majitel František Antonín Thun zadal u drážďanského architekta Haneleho projekt kamenné věže. Architekt předložil návrh 33 m vysoké věže, a tak v roce 1863 na vrcholu Sněžníku začala vyrůstat věž hodná zámeckého parku. Její součástí byla rozsáhlá podsklepená terasa s širokým přístupovým schodištěm.

Věž byla postavena v tak zvaném alžbětínském stylu. Uvnitř vede kamenné točité schodiště. Osvětlení jednotlivých poschodí zajišťuje celkem 12 oken. Později bylo do horní části věže dodáno samostatné litinové schodiště vedoucí na horní plošinu. Na vrchol rozhledny si tak vyšlápnete 173 schodů (135 kamenných a 38 litinových). Horní plošina věže je zároveň přesným a pevným měřičským bodem 2391 stop nad mořem.

Stavba byla dokončena nákladem asi 20 000 zlatých v roce 1864. V témže roce byla zpřístupněna veřejnosti a již v roce 1865 byl přistavěn prosperující hostinec a později i turistická chata s noclehárnou. Věž nesloužila jen jako triangulační bod a rozhledna se využívala i jako posed pro lov vysoké zvěře. K zeměměřičským účelům sloužila rozhledna až do léta roku 1866, kdy vzhledem ke vzrůstajícímu válečnému nebezpečí byly práce přerušeny.

Po druhé světové válce byla rozhledna včetně turistické chaty vyhledávaným turistickým místem. Natáčel se zde i film Větrná hora. Turistická chata byla hojně využívána turisty i horolezci.

V roce 1985 byla zapsána do památkového fondu Státního ústavu památkové péče. Pro nezájem tehdejšího režimu docházelo ke zpustošení rozhledny, až nakonec byla uzavřena a uvažovalo se o její demolici. Horší osud potkal restauraci. Ta vyhořela a nakonec byla zdemolována.

Rekonstrukce přímo unikátní

Pro záchranu zdevastované rozhledny se rozhodl Městský úřad v Jílovém v roce 1991 a zajistil rekonstrukci rozhledny za dva miliony korun. Bylo při tom použito zajímavého technického řešení spočívajícího v umístění ocelových obvodových spon dovnitř zdí. Rozhledna byla „prošpikována" ocelovými vruty, které stáhly obvodové spony, aniž by se tím narušil vzhled historické technické památky. Vrchní ochoz i celá podesta byla rozebrána, jednotlivé kameny byly ofotografovány, očíslovány, očištěny a znovu sestaveny do původní polohy. Renovace se dočkalo i schodiště.

V roce 1993 byla rozhledna opět zpřístupněna veřejnosti.

Užitečné informace

V blízkém okolí stojí za zastávku určitě ještě nedaleké Tiské a Rájecké stěny nebo vyhlídka Belvedér nacházející se asi 130 metrů vysoko nad řekou Labe u obce Labská stráň (asi tři kilometry jižně od Hřenska).

Vyhlídku nechal postavit v roce 1711 František Karel Clary-Aldringen, majitel většiny území nynějšího Českého Švýcarska. Nejdříve sloužila jako místo pro koncerty, kde se bavila šlechta a její hosté, kteří sem přijížděli kočárovou cestou z Bynovce, kde bylo panství a zámek rodu Clary-Aldringen. V roce 1791 vyhořel zámek v Bynovci a šlechta přestala mít o vyhlídku zájem.

Od roku 1889 zde stojí kamenná budova, dnes Hotel Belveder, sloužící turistům. Stupňovitá terasa, se sallou terenou (v podobě umělé jeskyně) s vysokou arkádou a erbovním znakem Clary-Aldringen, je umístěna na vysoké pískovcové skále. Poblíž byl zbudován šlechtický letohrádek.