Naopak lékárníci v některých městech severu se setkávají s větším zájmem o injekční stříkačky a jehly.

Pokud se zaměříme na Ústecko, jako na oblast s výraznými problémy, lékárníci registrují nárůst zájemců o injekční stříkačky nejen mezi mládeží, ale i mezi staršími osobami. Zájem o stříkačky roste obzvláště před víkendem.

Přitom drogově závislí mají možnost získat injekční stříkačky také s pomocí kontaktního centra Drug-out.

Obava je na místě

Ředitelka ústeckého kontaktního centra Drug-out Radka Kobližková vyjádřila obavu z rostoucího zájmu o heroin. Ten byl v kurzu především v období let 1995 až 2002. Opět je zde viditelná tendence k návratu této drogy.

„V roce 2014, s porovnáním s rokem 2013, jsme registrovali nárůst osob zneužívajících heroin o 50 procent. To je alarmující," varuje Koblížková.

„Její obava je oprávněná. NATO se neúspěšně snažilo stabilizovat situaci v Afghánistánu. Jednotky NATO v Afghánistánu nebyly vůbec schopné omezit produkci opia, ze kterého je vyráběn heroin. Za celou dobu pobytu vojsk USA a NATO v Afghánistánu pěstování máku k výrobě opia stále stoupá. Budeme na to dlouhodobě doplácet i v Evropě," uvedl ústecký senátor Jaroslav Doubrava.

Největším producentem opia je Afghánistán, kde je produkce odhadována na 6 000 až 8 000 tun ročně. V jiných oblastech světa je produkce opia nesrovnatelně menší.

Na trhu bude ještě více opia

Podle Doubravy je z přiloženého grafu plochy osázené mákem, ze kterého se získává opium, zřejmé, že k poklesu pěstování máku došlo pouze v roce 2001, kdy do Afghánistánu vstoupili Američané.

V dalším roce se osetá plocha vracela zpět na předchozí úroveň. Paradoxně, od roku 2004, je osetá plocha trvale vyšší než byla před příchodem jednotek USA (doplněných později jednotkami NATO).

„Afghánská vláda není schopna produkci opia omezit. Kvůli nárůstu produkce se v roce 2014 v Afghánistánu cena opia dokonce snížila. To se může projevit také v nižší koncové ceně u zákazníka, třeba i na severu Čech. OSN varuje prostřednictvím Úřadu pro drogy a kriminalitu (UNODC), že produkce opia za rok 2014 mohla v Afghánistánu dosáhnout až 6 400 tun. V roce 2013 to bylo méně 5 500 tun.

Jde o lukrativní zdroj financí pro islámské teroristické organizace, rolníky i pro místní zástupce vlády, kteří spravují území podle svých soukromých potřeb," varuje Doubrava.

Obchodní komodita

Největší starostí české policie, zvláště na severu Čech, je značná dostupnost pervitinu. Výroba drogy je relativně jednoduchá s minimálním technickým zázemím. Suroviny jsou stále dobře dostupné.

„Zvláště musíme poděkovat polskému státu, který nechává volný prodej léků s pseudoefedrinem. Léky jsou dováženy do České republiky k výrobě pervitinu ve velkém," zdůraznil Doubrava a dodal:

„V jistém smyslu lze náš problém s pervitinem přirovnat k afghánskému opiu. Jde o kšeft. Pro tamní chudé obyvatelstvo je pěstování máku ekonomicky důležité. Proto nelze počítat na venkově s podporou místních v boji proti opiu. U nás se pervitin stává stále lukrativnější komoditou pro sítě vietnamských výrobních a distribučních skupin. Sledování a odhalování těchto skupin je krajně obtížné, protože jde o čistě vietnamské organizace. Proti nim jsou naši drobní čeští vařiči jenom omezenými amatéry."

Drogy a žloutenka

Ředitel ústecké krajské hygienické stanice Josef Trmal též považuje užívání heroinu za velmi nebezpečný fenomén.

„Problémy spojené s braním heroinu se odráží i na zdravotním stavu toxikomanů, stejně jako u závislých na pervitinu. V Ústeckém kraji je silně rozšířeno injekční braní drog, které si narkomani aplikují do žíly," uvedl k situaci Trmal a dodal:

„Není proto divu, že je Ústecký kraj na čelním místě výskytu infekcí přenášených krví. Infekce se přenáší při společném sdílení injekčních jehel a stříkaček. Z této skupiny infekcí se jedná o virovou hepatitidu typu C, kde z celkového počtu 101 nemocných hlášených v roce 2014 v Ústeckém kraji narkomani byli zastoupeni v 81,4%. Podobně u žloutenky typu B z 19 onemocnění bylo 68,4% u závislých osob.

Krajský hygienik upozornil, že v současnosti v několika krajích České republiky probíhá epidemie žloutenky typu A mezi narkomany.

Dají se očekávat i náhlá úmrtí uživatelů drog spojená s předávkováním. Bývají pozorována při uvádění nových nebo staronových drog na drogový trh.

Takové riziko by hrozilo i při opětovném masivnějším návratu heroinu na drogovou scénu v České republice.

Co nás čeká?

Zhruba před patnácti lety dokonce distributoři pervitinu provedli „reklamní akci", kdy prvních několik dávek poskytli feťákům zdarma, aby si získali na heroin závislost.

Heroin byl noční můrou na Teplicku a Ústecku již v devadesátých letech. Ředitelka ústeckého kontaktního centra Drug-out Radka Kobližková vzpomíná, že ve „zlaté éře heroinu" v letech 1995 až 2002 docházelo k množství předávkování heroinem.

Pokud se heroin ve větším množství vrátí mezi narkomany, vzroste též trestná činnost. Drogově závislý musí sehnat denně peníze zhruba na jeden gram drogy, tedy 1000 Kč. Za měsíc jde o 30 000 Kč. Kde získat peníze jinde než okradením vlastní rodiny a přátel, později vloupáním, krádežemi a loupežemi?