Kriminalistické laboratoře (OKTE) Policie ČR v Ústí nad Labem, které pracují pro Liberecký a Ústecký kraj, mají také odborníky na technickou diagnostiku, metalografii, defektoskopii a mechanoskopii. Uplatňují se při krádežích aut, mechanoskopie zkoumá stopy po různých páčidlech, kladivech, kleštích.

Souboj specialistů

Krádeže automobilů jsou dnes u organizovaných skupin záležitostí specialistů. Jeden se s pomocí specializovaných přípravků dostane do vozidla a nedovolí elektronickým systémům, aby napadený vůz zablokovaly.

Další specialisté gangu nastupují do práce v garáži, kam je kradený vůz převezen.

Velmi drahá auta se zlodějům vyplatí po změně identity prodat dál. Kromě toho je velká poptávka po levných náhradních dílech. Na náhradní díly končí až 60 procent kradených aut.

Policisté při raziích nacházejí i různá překvapení. Například brutálně rozpůlená auta. Přední část vozu je původní. Ale zadní část, poškozená nehodou, byla odříznuta a nahrazená přivařenou půlkou kradeného vozu. Co na tom, že se při další havárii takový vůz pravděpodobně rozpadne, protože oba kusy drží jenom sváry?

Boj o VIN

Dva specialisté ústeckého OKTE ročně identifikují od 200 do 300 ukradených vozidel. Klíčové je „rodné číslo" auta o 17 znacích tzv. VIN kód automobilu. Automobilky ho využívají od roku 1986.

Z VIN kódu auta lze poznat nejen kde a kdy byl vůz vyroben, ale i další základní charakteristiky konkrétního vozu. VIN kódy výrobci umísťují především na nosné části karoserie, kde je výměna VIN kódů hůře prověřitelná.

Zloději se snaží přerazit originální znaky, někdy je vybrousí, v jiných případech do vyříznutého místa v autodílnu vloží kov s jiným VIN kódem z legálně získaného havarovaného auta.

A většinou se snaží změnit jenom šest nejindividuálnějších znaků vozů.

Občas specialisté z OKTE dostanou do ruky i motocykly. Jsou pro zloděje lehčím soustem, protože na motocyklech je méně VIN kódů: na štítku, na rámu a číslo motoru. Také je méně identifikačních znaků na specializované stavební a zemědělské technice. Specialisté z OKTE podle výrobního čísla identifikovali například i kradené zavlažovací zařízení.

Markanty páčidel

V ústecké laboratoři prověřují dva specialisté z oboru mechanoskopie během roku několik set stop. Porovnávají jedinečné stopy nástrojů jako jsou páčidla, kladiva a kleště, které policisté zadrželi u zlodějů, se stopami těchto nástrojů na místech činu.

Jejich hlavní zbraní je mikroskop a komparační mikroskop, který srovná dva vzorky. Jde o účinný systém identifikace. Pokud stopa na místě činu souhlasí s pokusnou stopou nástroje, jde o jednoznačný důkaz.

Ale aby rýhy, vrypy či různé deformace oboustranně souhlasily, je potřeba také správné nasvícení vzorků pod komparačním mikroskopem. Jinak mohou zůstat stopy skryty.

Svým způsobem je každý nástroj originál. Ani průmyslová výroba neznamená, že při výrobě nedochází k více méně viditelným odchylkám. Také používání nástroje vede k jeho postupnému individuálnímu poškození.

Specialisté v kriminalistické laboratoři si pamatují určité markanty u případů, se kterými již pracovali. A rozpoznají během pohledu do mikroskopu určité stopy jako jedinečné. Dlouhodobá praxe s mikroskopem zrychluje jejich práci, a také ničí jejich oči.

Brutální síla zlodějů

V laboratoři mají specialisté řadu klíčů, zámků, různých vzorků materiálů. Řada dalších informací a katalogů je v elektronické databázi. Kasaři v první polovině 20. století, ale ještě i před třiceti lety věděli, jak trezor otevřít. V devadesátých letech zájem o trezory opadal.

Dnes je opět v kurzu cokoliv, kde je trochu více peněz, včetně bankomatů. Jenže dnešní kasařská technika? Především brutální síla rozbrušovačka a rány krumpáčem.

To ale neznamená, že zloději nemají různé přípravky na zdolávání zámků. Hovoří se o SG metodě, o upraveném klíči, který dokáže otevřít dveře. Odborníci na mechanoskopii proto doporučují, aby občané kupovali prověřené odolné české zámky třeba značky FAB. Naopak kupovat laciné zámky od asijských výrobců je nebezpečné.