Krnáč má strávit ve vězení 13 let. Podání mimořádného opravného prostředku proti rozhodnutí soudu potvrdila v pátek 17. dubna mluvčí ústeckého krajského soudu Marcela Trejbalová.

Vrchní soud původní trest zmírnil

Krajský soud v Ústí nad Labem poslal loni v říjnu Krnáče do vězení na 17,5 roku. Pražský vrchní soud v lednu zmírnil trest na 13 let.

Odsouzený Krnáč byl elitním vojákemMichal Krnáč byl příslušníkem 601. speciální skupiny vojenského zpravodajství v Prostějově. Zde měl být od roku 2005 na nižší pozici zástupcem velitele jednotky speciálního průzkumu. Čili měl být příslušníkem jednotky, ve které byly průzkumné čtyřčlenné skupiny. Odešel z armády do civilu v roce 2007. Vyšetřovatelům řekl, že odešel kvůli problémům se zrakem. Špatně vidí v době šera, a pod umělým osvětlením prý vidí rozostřeně.

Podle pravomocného rozsudku Krnáč zastřelil Housku v listopadu 2013 u jeho domu čtyřmi ranami z pistole. K usmrcení sociálního demokrata se původně přiznal, u pražského soudu ale změnil výpověď a prohlásil, že Housku nezabil. Soud však uvěřil jeho první výpovědi.

Krnáč, který má pozůstalým oběti vyplatit téměř 2,5 milionu korun, se před odvolacím soudem domáhal zproštění viny. Jeho advokát tehdy uvedl, že prvoinstanční soud špatně vyhodnotil důkazy - z Krnáčovy výpovědi prý vybral jen ty části, které se hodily k prokázání obžaloby, a zbylé označil za nepravdivé.

Odvolací soud rozhodl, že krajský soud posuzoval případ z velké většiny správně a podle dostupných důkazů. Výjimkou byl loupežný motiv vraždy, který byl hlavním důvodem pro snížení trestu, protože se jej nepodařilo prokázat. Nezjistilo se totiž, že by se něco z Houskova domu ztratilo.

Vražda se pravděpodobně odehrála tak, že Krnáč nejprve Housku napadl elektrickým paralyzérem, poté mu k břichu přiložil pistoli a jednou vystřelil. Zbývající tři výstřely směřovaly z bezprostřední blízkosti do hlavy oběti.

Přesný průběh činu se však u soudu neprokázal, protože chyběly důkazy. Zmocněnci poškozených, Michael Kis a Marie Benešová, tvrdili, že případ není policií dořešený. Podle nich šlo o nájemnou vraždu. „Krnáč byl jenom vykonavatelem plánu organizované skupiny," upozorňovala Benešová.

Sám se přihlásil policii

Kis navrhoval další šetření, včetně např. toho, jaké byly souvislosti asi tříměsíčního pobytu Krnáče v Izraeli. „Nejednalo se o vraždu na politickou objednávku. Motiv byl podle mého názoru jiný," uvedl Kis k zastřelení Housky.

Michal Krnáč se sám přihlásil policii, protože již tušil, že ho kriminalisté podezřívají z vraždy. V době, kdy se podle řady indicií měl připravovat k vraždě, i po vraždě, měl čas k zametení případných stop, které by se mohly, pokud by došlo k jeho prozrazení, dostat do rukou policie.

Krnáč se zabýval poskytováním internetových služeb. Odnesl si ze serverového sálu v Brně svůj server, protože byl údajně porouchaný. Server zmizel a nikdy se jej nepodařilo najít.

Podnikatel a vlivný člen ČSSD Roman Houska žil v době vraždy s bývalou hejtmankou a současnou náměstkyní hejtmana Janou Vaňhovou (ČSSD).