„Nazdárek!" řekl dvaatřicetiletý Tomáš a nasedl do auta. Dozadu si sedla Markéta. „Tak heleď!" zašklebil se Tomáš na Roberta," dostanu tě do basy, jako jsi mě tam dostal před dvěma roky ty,"dodal výhrůžně.

Vetřelci

Robert oněměl. Vetřelce nepoznával. Pak si vzpomněl: Tenkrát před dvěma roky ho ten neznámý muž při drobné autonehodě napadl a způsobil mu zranění. Konal se soud a muž skončil ve vězení.

„Kde je ten druhý, co proti mně svědčil?" naléhal Tomáš. Robert krčil rameny.

Padají výhrůžky

„Tak podívej," rozkřičel se Tomáš," kvůli tobě a tvýmu kámošovi jsem přišel o auto a seděl jsem. Ty taky půjdeš do lochu, to ti garantuju. Odvezu tě do lesa, kde tady s kámoškou, co sedí vzadu, zinscenujeme znásilnění. Tak jedem!"

Nerovný zápas

„Čekám na přítelkyni," namítal Robert. „Tak se pomstím i jí!" zašklebil se „zlý muž" Tomáš. Robert dostal strach, předstíral, že nemůže nastartovat auto a v nestřeženém okamžiku otevřel dveře a chtěl uprchnout. Tomáš byl rychlejší, chytil ho za vlasy a vtáhl ho do auta. Robert se vší silou bránil a podařilo se mu vyprostit ze sevření. Otevřel auto a prchal.

Tomáš běžel za ním a křičel: „Stejně tě dostanu!"

Záchrana

„Pomoc, přepadli mě!" zoufal volal utíkající Robert. Našel pomoc u dvou manželů nedaleko v parku, „Já si tě stejně najdu!" křičel na něj Tomáš. Našla si ho však policie, kde se Tomáš drze bránil: „Já toho mladíka vůbec neznám!"

Soudní přelíčení

„K autu jsem šel, seděl v něm zdrogovaný mladík, já na něho dělal grimasy, on zpanikařil a ujel," vehementně se ohrazoval násilník Tomáš. Nakonec připustil, že do auta nasedl, nic víc.

„Žádného násilí jsem se nedopustil!" trval na svém. Usvědčoval ho však Robert a také Markéta, která se ke všemu doznala.

„Obžalovaný mě týral duševně a tělesně, měla jsem z něho strach," kála se před soudem.

Násilník Tomáš byl dvakrát ve výkonu trestu. Soud ho tam poslal na jeden a půl roku. A protože přepadení Roberta spáchal ve zkušební době za jiný násilný trestný čin, po výkonu trestu jeden a půl roku si půjde odpykat ještě další rok. Markétě uložil nepodmíněný trest osm měsíců.

Do odvolání napsala, že poškozenému poslala omluvný list a že lituje toho, k čemu se propůjčila.

Krajský soud v Ústí nad Labem ji vyslyšel a výkon trestu jí odložil na zkušební dobu v délce pěti let.

Zpracoval Arnošt Herman