VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Katastrofa na Větruši

ÚSTÍ NAD LABEM - Za sesuvy na Větruši nenese vinu voda, těžká doprava, zemětřesení, ani odstřely na Mariánské skále. Je to sesuv pozvolného typu, což lze hodnotit jako přírodní katastrofu. To prý je uvedeno v posudku bratislavského profesora Petra Turčeka.

28.8.2007 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Filip Vlček

„Posudek znalce měl mimo jiné zodpovědět otázky okolo přímé odpovědnosti projektanta, stavební firmy či města,“ uvedl včera primátor Jan Kubata. „Potvrdil se náš předpoklad o vlivu suverénního chování přírody, které je těžko předvídatelné. Čekáme ještě na stanovisko soudního znalce. To bude hotové příští týden.“ Kubata dále uvedl, že to byl sesuv krepového typu a že není vyloučen další.

Geologický průzkum a posouzení zdí statikem prý nebyly prováděny, protože zdi byly pouze opravovány, nikoliv budovány. „Stavební zákon nebyl porušen,“ dodal Kubata. „Bude zde provedena osmimetrová pilotáž. Přičemž piloty budou zakotveny tři metry ve skále,“ dodal náměstek primátora Jan Řeřicha. PČR pokračuje ve vyšetřování, aby zjistila, zda nedošlo k trestnému činu obecného ohrožení.

 

Něco z historie výletního zámečku…

Větruše byla ubytovnou i místem zločinů

Zámeček na Větruši byl postaven roku 1896. V roce 1938 jej zabraly německé říšské úřady. Krátce po válce byla Větruše jako německý majetek konfiskována podle Benešova dekretu 108/45 a předána do národní správy. V prosinci roku 1950 ji získala Československá obec sokolská v Praze, o tři roky později správa Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport.

Ve správě RaJ

Po roce 1954 Větruši spravoval národní podnik Turista Praha. V roce 1958 přešla pod Restaurace a jídelny Ústí nad Labem. Ty přistavěly zadní křídlo, které v sedmdesátých a osmdesátých letech sloužilo dělníkům z Polska, Vietnamu a Kuby jako ubytovna. Kvůli několika zde spáchaným zločinům pak Větruši lidé přestali navštěvovat. Uzavřena byla v polovině osmdesátých let.

Ničivý požár

Ačkoli začátkem devadesátých let měla radnice možnost zapsat objekt do historického majetku města, raději ji v roce 1992 prodala v malé privatizaci za 8,75 milionu korun Petru Frydrychovi. „Tehdy se to dražilo a já jsem zde vystupoval jako licitátor. Škoda, že mi tehdy ta palička neupadla,“ vzpomínal na to ústecký archivář Vladimír Kaiser. „Frydrych byl ale spekulant a zakrátko ji prodal. Poté trvale chátrala.“ Posledním majitelem se stala firma Gutzy, která se ji nedokázala zbavit ani pod cenou. Město pak bylo nuceno Větruši na vlastní náklady zabezpečovat. V červenci 2000 tu vypukl požár a stavba přišla o vyhlídkovou věž a zároveň jí hrozilo zřícení.

Záchrana

Po požáru zesílil boj za její záchranu, především ze strany občanů města a různých iniciativ. Nakonec dal Větruši kvůli dluhům stávajícího majitele finanční úřad do dražby. Díky ní se osud ústecké dominanty změnil k lepšímu. Město se ji totiž roku 2001 podařilo odkoupit za 2 miliony korun. „Ale za samotný objekt ve skutečnosti majiteli nic nezaplatilo, protože mu napočítalo náklady na zabezpečení proti vniknutí a další. Okolní pozemky ovšem zhruba ty 2 miliony stály,“ vysvětlil Kaiser.

Neutěšený stav

„Město Větruši převzalo v neutěšeném stavu. Zámeček chátral pro narušenou střešní konstrukci, zatékalo do něj, zdi a stropy byly promočené a vystaveny povětrnostním vlivům, byl bez oken, dveří i zařízení,“ zrekapituloval tiskový mluvčí magistrátu Milan Knotek.

Rekonstrukce

„První opravy objektu zámečku začaly koncem roku 2002 na základě závěrů studie, zadané k vypracování již roku 1999,“ pokračoval Knotek. „Součástí prací byla i revitalizace okolí, aby se Větruše stala atraktivní i pro pěší turisty a rodiny s dětmi. Rekonstrukce trvala do konce roku 2005. Celkové náklady oprav dosáhly téměř 130 milionů korun.“

Současnost

Opravy po nedávných sesuvech přesáhnou možnosti města. To bude jednat se státem o podpoře. Odborníci hovoří o 200 milionech korun.
„Větruše nebude opravena dřív než koncem roku 2008,“ uvedl primátor města Jan Kubata. V současnosti tu pracuje firma AZ Sanace. „Ta připraví návrh geologického průzkumu svahu, který bude součástí dokumentace na opravu teras. Geologický průzkum potrvá asi tři měsíce,“ dodal mluvčí města Milan Knotek.

 

28.8.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Z archivu Olgy Roučkové.
7

První česká žena na čtyřkolce, která bude na Dakaru, je z Děčína!

V národním parku objevili vzácného netopýra Saviova.

V národním parku objevili vzácného netopýra

Na hradbách Střekova strašil slavný hudební skladatel Richard Wagner

Střekov - Uplynulo 175 let od návštěvy Richarda Wagnera na Ústecku. Připomínku chystá pouze hrad Střekov. Tuto neděli.

Dostáváme hodně branek, není to dobré, ví Antonín Melka

Ústí nad Labem /ROZHOVOR/ - Slovan má zatím k ideálním výkonům v přípravě daleko. Hoří především obrana.

Taxíky připomínají auta Veřejné bezpečnosti. Bát se jich nemusíte

Ústí nad Labem /ROZHOVOR/ - Na žluto-bílé nízkonákladové taxíky si kvůli levné ceně počkáte večer i celou hodinu. 

Petr Gandalovič: Netušili jsme, kde se voda zastaví

Ústí nad Labem /ROZHOVOR/ - Po povodních v roce 2002 nastoupil do funkce primátora Ústí nad Labem. S jejich následky se Petr Gandalovič musel poprat a zajistit, aby zkáza v příštích letech nedosáhla takového rozsahu

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení