Byl to jeden z cílů zdravotnické reformy, která odstartovala letos v lednu. Z tohoto důvodu ji komora zatím hodnotí pozitivně.
„Určitě to přispělo ke zkvalitnění práce lékařů. Mají víc času na pacienty,“ tvrdí Liehne z pozice zástupce komory i urologa. Poznamenal ale, že pokles návštěv pacientů, konkrétně v jeho ordinaci, byl největší na začátku roku, teď už zase postupně přibývají.
Důchodkyně Jarmila Slabá připustila, že i ona chodí nyní k lékaři méně často než dříve. „Když se potřebuji jen poradit, třeba o dávkování léků, tak zatelefonuji. Přijde to levněji,“ uvedla.
Některým pacientům se nelíbí, že jim lékaři nechtějí automaticky napsat recept na prášky, které berou, a chtějí je předtím vidět. Domnívají se, že je tomu tak proto, aby od nich mohli inkasovat třicetikorunový poplatek. Liehne potvrdil, že stížností tohoto typu přijala komora nejvíce. Podle něj je ale současný postup lékařů v pořádku.
„Shodli jsme se, že více než na tři měsíce by lékaři léky předepisovat neměli. To, že chtějí před dalším předepsáním receptu pacienta zkontrolovat, by měli oni respektovat. Zdravotní stav se za tu dobu může změnit a lékař by, kdyby netrval na kontrole, na sebe bral obrovské riziko,“ řekl Liehne.
Zpočátku si pacienti stěžovali také na dlouhé čekaní na zaplacení poplatku v Masarykově nemocnici. Poté, co ale zvýšila počet výběrčích míst, už připomínky ustaly.
Problémem zůstávají čekací doby na některá vyšetření či výkony. „Nejčastěji jsou zmiňovány neúměrně dlouhé lhůty na operace kyčelních kloubů. Nadprůměrně dlouho se také čeká na neurochirurgická vyšetření a hraniční jsou lhůty i na neurologii,“ dodal Liehne.