Studenti z ateliéru přírodních materiálů Fakulty užitého umění vymazávají hlínou mimo jiné roubené a brázděné stěny či podlahy. Na stavbě patrového mlýna, který byl před časem převezen z nedaleké Homole, se budou podílet týden.

„Musíme pracovat rukama, jelikož jsme ještě nevymysleli žádný jiný způsob. Práce je náročná. Nemůžeme používat míchačku, všechno se dělá primitivně,“ řekl vedoucí ateliéru Fakulty užitého umění ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Jaroslav Prášil.

Podle ředitele zubrnického skanzenu Františka Ledvinky stavbu postaví asi v roce 2010. Každý rok se na nový mlýn uvolní zhruba šest tisíc korun. Celkem spolyká na šest milionů korun.

„Věděli jsme, že jsou tady trosky mlýna, a když se nám naskytla možnost přestěhovat tento unikátní objekt, tak jsme toho využili,“ podotkl Ledvinka.

Stavba stojí na základech starého mlýna. Ten patřil mezi nejstarší a největší, které se postavily na blízkém potoce. První zmínky se podle historiků datují do roku 1630.

Mlýn se zlikvidoval kolem roku 1968. Kvůli dalšímu kravínu se musela postavit nová vodárna. „Dříve byla u stavby pila a lisovna oleje, které chceme v budoucnu také rekonstruovat,“ dodal Ledvinka.

Studenti ústecké univerzity vypomáhají na stavbě při své praxi. „Do Zubrnic jezdí také předvádět různá řemesla na pravidelných jarmarcích,“ uvedl Prášil.

V pondělí studenty na stavbě vystřídají zedníci, kteří začnou další práce. Ledvinka předpokládá, že již v letošním roce dají do interiéru strojní zařízení.

Oproti starému mlýnu, sídlícímu na adrese Týniště 27, bude tato stavba modernější. V Zubrnicích plánují i další dům, na který však chtějí získat peníze z Evropské unie.