Důvod? Zastavení stavby v Přístavní ulici. Dokonce kvůli tomu odeslal Ředitelství silnic a dálnic otevřený dopis, jehož jednu kopii obdržel i nový premiér Jan Fišer.
„To není problém, to je zločin,“ řekl k zastavení stavby Ústeckému deníku Kubata. Otevřený dopis pak médiím poskytl včera v poledne. „S velkým znepokojením i zděšením jsem přijal zprávu o zastavení stavby zkapacitnění komunikace I/30 v Ústí nad Labem,“ píše Kubata v dopise.
Zprávu o zastavení stavby potvrdilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Na takzvané Zkapacitnění silnice I/30 v Přístavní ulici, spojené se stavbou protipovodňové vany, totiž nejsou peníze.
„V pátek na mimořádné gremiální poradě nám generální ředitelství oznámilo, že máme pozastavit práce na všech stavbách, financovaných pouze z národních zdrojů,“ uvedl manažer stavby z chomutovského ŘSD Tomáš Hofmann, s tím, že o dalším osudu stavby se bude ještě rozhodovat.
Pokud bude stavba zastavena úplně, celé krajské město se dostane do obrovských dopravních problémů. „Může rovněž přijít o finanční prostředky z Evropské unie na realizaci některých navazujících staveb,“ varoval dál Kubata.
Na mysli přitom měl projekty z Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM). Konkrétně druhou etapu revitalizace městského centra. Nazmar by také přišli peníze, jež město vložilo do projektu zkapacitnění silnice. „Což lze bez výhrad považovat za nezodpovědné nakládání s veřejnými penězi,“ upozornil ústecký primátor Kubata.
Před stavbou totiž Ústí nechalo zpracovat dokumentaci pro stavební povolení.
Cena dokumentace činila 9,032 milionu korun včetně DPH. Později její přepracování cenu zvýšilo na asi 41 milionů korun, po ukončení výběrového řízení se zvedla ještě na 50,86 milionů. Dokumentaci pak Ústí zdarma převedlo na ŘSD.
Další, kdo by tratil, je Ředitelství vodních cest. Součástí zastaveného zkapacitnění silnice I/30 v Přístavn ulici je totiž i stavba protipovodňové vany, na němž má Ústí nad Labem kvůli provázanosti obou akcí opět spoluúčast a to 45 milionů korun.
Zkapacitnění silnice ovšem navazuje na rekonstrukci městského centra, na jejíž jednu část poskytnul dotace i kraj. Při nesplnění dotačních podmínek hrozí, že další dotace ve výši 65 milionů korun bude muset být vrácena.
Další části rekonstrukce městského centra zase v rámci IPRM dotuje Evropská unie. Nedodržení těchto podmínek by podle Kubaty mohlo znamenat další vracení dotace. „V takovém případě by město Ústí nad Labem přišlo nejen o celou částku 917 milionů korun z evropské dotace, ale znamenalo by to i další finanční sankce, jež by měly katastrofální dopad na hospodaření města,“ varuje Kubata.
Město si totiž vzalo překlenovací a revolvingové úvěry ve výši 1,5 miliardy, jež chtělo zaplatit z velké části právě dotacemi z EU. Tuto poněkud prekérní situaci, v níž se město nachází, se dokonce ani městská opozice nesnaží zneužít ve svůj prospěch.
„Je to velmi nepříjemná záležitost. Tato investice je jedna z nejpotřebnějších. Město by mělo s ŘSD a státem udělat maximum, k nalezení nějakého řešení, aby se Ústí najednou neocitlo před bankrotem,“ řekl například komunistický zastupitel Jaroslav Kubín. „Já osobně tedy určitě za tohle město kritizovat nebudu, protože to nemohlo nijak ovlivnit,“ dodal.
Názory většiny oslovených řadových občanů Ústí nad Labem jsou v podstatě totožné. „To si snad někdo dělá srandu? Tak proč s tím začínali, když to teď chtějí zastavit?“ řekl třeba řidič Jan Kocourek.