Tato vize se opět přiblížila k uskutečnění. Milada je totiž už z asi 90 procent napuštěná. Ke 30. červnu je v jezeře již přes 30,6 milionu kubíků vody.

Celkem jí má být přes 34,6 milionu kubíků. Informaci zveřejnil na svém webu státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ).

Ve fotogalerii naleznete fotografie Milady od roku 2002 až do roku 2009!

„Předpokládané ukončení napouštění jezera je v roce 2011,“ uvádí se na webu. Maximální hloubka jezera bude dosahovat 24,7 metru. To je dvakrát tolik, než má skoro stejně veliké Máchovo jezero.

K rozvíjení projektu Milada vznikl Dobrovolný svazek obcí, v něm jsou sdruženy Chabařovice, Trmice, Řehlovice, Modlany a také Ústí nad Labem, coby zakládající člen svazku. Všichni si od projektu slibují příliv turistů, dobudování cyklistických stezek a například i jachtařského klubu.

Předseda asociace cestovních kanceláří Tomio Okamura je ohledně samotné zóny poněkud skeptický.

„Postavit rekreační zónu nestačí. Chce to celý soubor systémových opatření,“ řekl na adresu projektu Okamura. Ústecko je podle průzkumů až na 13. místě zájmu českých turistů a na 10. zahraničních.

„Lidi například rádi dobře jedí, takže by místní mohli vytáhnout středověké lokální recepty nebo odkazovat na kvalitní víno a přiměřeně to propagovat,“ navrhl Okamura. „Nechci Miladu zatracovat, ale jestli to kraj nezasadí do kontextu turistické infrastruktury, tak se nezájem turistů jednou Miladou nezmění. Na to přišli v cizině už dávno, třeba ve Francii.“

Dobrovolný svazek obcí má jako jednu ze svých hlavních plánovaných činností rozvoj území. Odbor strategického rozvoje ústeckého magistrátu byl také pověřen servisem pro svazek, a zajišťuje tedy běžnou administrativu svazku, protože zhruba polovina území se nachází v katastru příslušejícího Ústí nad Labem.

PROHLÉDNĚTE SI GRAF DENÍKU!

Grafika Deníku.

Nejdál je silnice

Podle náměstka ústeckého primátora je zatím předčasné mluvit o hotových projektech. „Je to běh na dlouhou trať,“ řekl Řeřicha. Vše například komplikuje schvalovací proces. „S nápadem musí souhlasit všech pět starostů ze svazku obcí, někdy dokonce i příslušné zastupitelstvo.

Teprve, když máme na stole všechna rozhodnutí, můžeme plánovat, a to někdy trvá velice dlouho,“ dodal Řeřicha.

V nejpokročilejší fázi přípravy je zatím projekt komunikace Roudníky – Trmice, což je společný projekt Ústí, Trmic a Chabařovic. Obce na to chtějí žádat peníze z takzvaných 15 miliard.

Ty vyčlenila vláda 16. ledna 2002 na svém výjezdním zasedání v Ústí nad Labem z privatizačních výnosů jako účast státu na nákladech revitalizace krajiny narušené těžební činností státních hnědouhelných podniků.

Dalším připravovaným projektem u Milady jsou přípravné práce pro plánované přístaviště. „Zde město zajišťuje projektovou dokumentaci a po vydání potřebných správních rozhodnutí má v úmyslu žádat investování z 15 miliard,“ uvedl k tomu Jaroslav Kouba z kanceláře ústeckého primátora s tím, že ze stejných peněz je placena i projektová dokumentace na cyklostezky a centrální kanalizaci.

Na přípravě územního plánu, týkajícího se oblasti okolo jezera pracuje, samozřejmě v součinnosti s okolními obcemi, město Chabařovice. Jak uvedl Jiří Záhořík, zdejší starosta, na studii využitelnosti oblasti dostal již svazek dotaci z Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad.

„Studie se stane dalším podkladem pro územní plán,“ vysvětloval Záhořík.

„Jinak mimo oblast rekultivace, respektive za ní, připravujeme rekreační zónu, kde bude celkem 108 parcel pro soukromé chaty. Je to v lokalitě u ocelárny,“ vysvětloval dál Záhořík.

Parcely ještě ne

V současné době ohledně tohoto plánu radnice promýšlí inženýrské sítě, přičemž řeší, jak se vypořádat s kanalizací tak, aby splašky byly odváděny mimo jezero, do čističky odpadních vod. „Zatím jsme do tohoto projektu vyčlenili 150 tisíc korun na přípravu plánu,“ pokračoval Záhořík.

Ačkoliv se proslýchá, že parcely jsou už rozebrané, starosta Záhořík rovnou řekl, že prodaný žádný z těchto pozemků není.

„Zveřejníme to, až budeme znát nějaký časový plán. Jelikož se nechceme zadlužit, budeme parcely nabízet formou předprodeje,“ dodal Záhořík s tím, že projekt bude podle předpokladů stát asi půl milionu korun. „Stavět se tu podle mne začne nejdřív tak za dva roky.“

Napouštění zbytkové jámy lomu Chabařovice, tedy budoucího jezera Milada, bylo slavnostně zahájeno 15. června 2001.

Napouštění jezera je součástí rozsáhlé, takzvaně hydrické rekultivace, již zajišťuje PKÚ. Provádí ji jinak v rámci revitalizace území poničeného v minulosti těžební činností právě palivovým kombinátem.