Což dává nepřímo zelenou kontroverzní stavbě říčních jezů.

Město se na tom shodlo s ministerstvem životního prostředí. Rozhovorů se za Ústí zúčastnil primátor Jan Kubata. „Pokud by Labe z Natury nebylo vyjmuto, znamenalo by to zvýšení dopravy kamiony a zablokování lodní dopravy,“ uvedl Kubata.

Zelení proti

S postupem města nesouhlasili ústečtí zelení. „Právě údolní niva řeky Labe je tím nejcennějším, co jinde není,“ řekl zastupitel centrálního obvodu Karel Nepraš.

„Dopravu lze přeci přesunout i na železnici,“ argumentoval. Zastupitele se mu ale přesvědčit nepodařilo. Návrh o rozšíření významné lokality v této podobě odhlasovali jednomyslně.

Tím nepřímo odhlasovali i jezy. Jinými slovy, vlk se nažral a koza zůstala celá. Proti České republice je totiž vedeno řízení Evropské komise pro neplnění přístupových dohod právě v oblasti rozšíření evropsky významných lokalit, proto bylo třeba údolí Labe zařadit do Natury 2000.

Rejdaři zase tvrdí, že chybějící jezy jim ukrajují zisky a tak bylo nutné tok řeky z Natury vyjmout.
Ministerstvo životního prostředí ovšem souhlas města k zařazení do soustavy Natura 2000 nepotřebuje.

Tlak z ministerstva

Odbor životního prostředí proto v důvodové zprávě pro zasedání zastupitelstva upozorňuje, že pokud by ministerstvo vyhlásilo Evropsky významnou lokalitu (EVP) Labské údolí proti vůli města, mohlo by tak učinit v původně zvažovaném rozsahu, tedy včetně údolní nivy Labe a některých dalších míst, jež jsou jinak po dohodě s ministerstvem také z plánu vyjmuty.

Jsou to pozemky soukromých vlastníků, jako Tonasa v Neštěmicích, anebo Kovošrotu v Krásném Březně. Tedy povětšinou brownfieldy, či stavební parcely.

Pokud by tedy ministerstvo vyhlásilo EVP proti vůli města v původně navrhovaném rozsahu, mohlo by to podle odboru životního prostředí znamenat i vážné ohrožení dalšího rozvoje města v příbřežních zónách Labe.

Znamenalo by to například nemožnost modernizování a další stavby říčního přístavu, přestavby brownfieldů na obytné zóny a podobně. Samozřejmě ani dalšího jezu.

Se stavbou jezů na Labi nesouhlasí velká skupina občanů a táhne se to více než deset let. V minulosti dokonce vznikla petice, jíž podepsalo na deset tisíc lidí.

Organizovala ji společnost Přátelé přírody. Její ředitel Marian Páleník ovšem uvedl, že proti lodní dopravě obecně, ani proti dalšímu zlepšování plavebních podmínek neprotestují.

„Nechceme jenom, aby tam, lidově řešeno, lili beton. Způsoby, jak to udělat jinak, dnes existují,“ řekl Páleník. „Je ovšem naprosto absurdní vyhlašovat EVP Labské údolí bez Labe,“ dodal s tím, že dnes se stanoviska Přátel přírody a zastánců jezů začala pomalu přibližovat.