Ústí plné ateistů?

„Návštěva papeže pro mě není nic důležitého. V mém okolí se totiž pohybuje málo věřících,“ řekl například Ústečan Jiří Oliva.

Další zase upozornili, že je k tomu nikdo od dětství nevedl. Jiným prostě víra v Boha připadá trapná.

Přestože je Ústí převážně ateistické, na papeže Benedikta XVI. se z ústeckých farností pojede podívat množství věřících lidí.

„Dokazují to bezmála dvě stovky katolíků, kteří budou papeži pozorně naslouchat přímo při jeho bohoslužbě v Česku,“ říká arciděkan ústecké římskokatolické farnosti Miroslav Šimáček.

Podle statistik Českého statistického úřadu patřil sever Čech vždy k nejvíce ateistickým oblastem České republiky. Pouhých 15,3 % obyvatel Ústecka uvádí, že jsou věřící. Dokládá to poslední sčítání lidu z roku 2001. Celorepublikový průměr je přitom dvakrát vyšší.

Proč tomu tak je? Příčinu vidí ústecký historik a archivář Vladimír Kaiser v historickém vývoji regionu.

„V druhé polovině 19. století se sem stěhovali dělníci ze Saska, Bavorska nebo Porýní. Dělnické strany, které hájily jejich zájmy, měly ateismus ve svém programu. Dokonce byl i tak nazván jeden jejich časopis,“ vysvětluje Kaiser.

Graf: Ústí je městem ateistů

Po druhé světové válce došlo v místním obyvatelstvu k prudké změně v jeho národnostním složení, přičemž noví imigranti se k církvi stavěli veskrze negativně.

Církevní moc byla také zásadně oslabena „shora“. V 50. letech komunistický režim v řadě vykonstruovaných procesů uvěznil řadu církevních hodnostářů. Jeho ideologie byla od základů podpořena štvavou kampaní proti jakémukoliv náboženství.

Bez víry to nejde

Arciděkan Šimáček je ke statistickým údajům skeptický. „Člověka je velmi těžké statisticky někam zařadit,“ tvrdí.

Současný konzumní způsob života a důraz na materiální hodnoty ovšem vnímá jako hrozbu. Proti tomu však argumentuje: „Řekl bych, že pozitivem dnešní doby je vnější svoboda a možnosti, které vytváří. Obtížnější je však dobře a odpovědně tuto svobodu užívat, správně volit a ubránit se manipulaci.“

Ředitel ústecké pobočky křesťanského sdružení mladých lidí YMCA Filip Hušek přitakává.

„Po roce 1989 přišlo do Čech množství nových náboženství, ve kterých se lidé přestali orientovat. Mnoho lidí uvěřilo pochybných sektám.“ Dodává, že to víře jako takové uškodilo. Avšak bez ní si on život nedokáže představit. „Víra pro mě znamená vnitřní naplnění života,“ myslí si Hušek.

Kaiser na závěr dodává: „Nemyslím, že dnes lidé věří méně než v minulých dekádách. Spíše jen nechtějí být organizováni v církvi, která vůbec nereaguje na současný vývoj ve společnosti.“ Naráží tím na neústupnost v jejích názorech na potraty nebo užívání kondomů.

Zpracoval Ondřel Kůs