Pelc: Do první ligy postoupíme a hráči budou honit zajíce

A to by se stihlo do startu sezony?
Musí se už konečně něco dělat. Když přijedou ze svazu jako každý rok na kontrolu a uvidí, že se něco děje, tak věřím, že bychom na druhou ligu dostali opět výjimku.

Jenže vy chcete do první ligy.
Na první nám výjimku nedají, to bychom pak museli hrát půl roku nebo rok v Teplicích. Chyba je, že tři roky svazu slibujeme nápravu sportovně – technického zázemí a námi odsouhlasený harmonogram se neplní. Doufám, že se to teď změní.

Na čem to vždy ztroskotá?
Nevím, asi na financích. Výstavba nové tribuny není levná investice. Možná také naše výsledky z poslední doby, kdy jsme hráli spíš o sestup, nebyly dobré. Na třetí ligu by buňkoviště, kde máme dodnes zázemí, stačilo.

Říkáte, že by stavba nového stadionu trvala tři roky. Vždyť například mamutí obchodní centrum Forum v centru města se stavělo jen rok. Proč by vám to tak trvalo?
Věřím, že stavební práce se dají udělat do roku. Ten stadion v Německu, který jsme měli za vzor, byl postaven za čtyři měsíce. Ale je to otázka spíše všech možných povolení a výběrových řízení. Proto by to tak dlouho trvalo.

Cítíte nyní ve svém boji větší podporu od diváků?
Určitě, bylo to znát v posledních podzimních utkáních. O diváky rychle přijdete, ale zpět je získáváte pomalu. Fotbal hrajeme super, ale podmínky pro diváky a hráče jsou srovnatelné se soutěžemi o dvě, tři třídy níže.

Co vlastně nejvíce současnému stadionu chybí?
Hodně se toho už udělalo. Trávník je ve výborném stavu, ochozy se až na malou část opravily. Nejhorší je ale zázemí pro hráče, rozhodčí, delegáta, novináře, diváky, atd. Když si přečtete dokument „Projekt ligové stadiony 2012“, nesplňujeme vůbec nic. Tohle všechno by právě mělo být v nové tribuně.

Jak fotbalový klub přežívá v době krize? Máte dostatek sponzorů?
Sponzorů máme málo, jsou to spíše ti nejvěrnější. Jsou to spíše fandové fotbalu a naši kamarádi. Určitě jsme krizi pocítili. Sponzorů je míň a od některých jsou částky o dost menší než jiné roky.

Závidíte ústeckým hokejistům?
Závidím jim podmínky, zázemí, jsou prostě někde jinde. Když hráli extraligu, tak si to zasloužili, ale nyní hrají stejnou soutěž jako my. I sponzoři dají peníze raději do první než druhé ligy. Ale hlavně, nebýt podpory města, nevím, jaký sport bychom tu vůbec měli.

Kolik dává město hokejistům za rok a kolik vám?
Hokej – to přesně nevím (mluví se o 17 milionech), my asi 6,5 milionu.

Divácky jsou návštěvy na hokej také asi čtyřnásobné než na fotbal. Proč?
Je to bída. Ani fotbalové Teplice, které hrají nyní o titul, nemohou být spokojené. U nás je nyní větší zájem, chodilo 400, nyní přes 1000. Ale současně pamatuji doby, kdy jsme hráli například proti Neštěmicím, tak tady bylo 7 tisíc lidí. Před patnácti lety jsme hráli také o postup a chodilo na nás kolem pěti tisíc. Při hokeji jsou diváci blíže kluzišti a v kontaktu s hráči. My máme ještě atletickou dráhu, a to je horší.

Dá se srovnat současný boj o postup do první ligy s tím, co jste zažil tady jako hráč před patnácti lety?
Tehdy to skončilo neslavně. Po podzimu odešlo hodně hráčů, nebyly peníze. Jeden vlastník nemůže utáhnout sám druholigový klub. Dnes je situace jiná, věřím, že to dotáhneme do konce.

Nikdo od vás v zimní přestávce neodejde?
Z kmenových hráčů asi ne. Kádr zůstane z devadesáti procent stejný. Máme jen tři hráče na hostování z Teplic. Je možné, že si do přípravy někoho z nich vezmou.

Například nejlepšího střelce Veverku?
Ríša je skvělý fotbalista, ale tihle mladí kluci potřebují nyní hrát a hrát. Druholigové zápasy jsou pro ně ideální přechod do ligy. Nesmí sedět na lavičce. Proto snad i on zůstane.

Říká se o vás, že jste farma Teplic. Co vy na to?
Ono se to jen říká. Teplice jsou jen menšinovými vlastníky klubu, ale do vedení nám nezasahují, ani do toho, který hráč má hrát. Nebýt přízně Teplic, tak nejsme na špici druhé ligy.

Takže nejpravděpodobnější varianta je, že budete hrát příští rok na stadionu v Teplicích?
Určitě tato varianta existuje. Před třemi lety jsme si už vyhnanství v Teplicích zkusili. Zázemí tam je perfektní, ale domácí prostředí to nebylo. Diváků chodilo také málo.

Jak vysoký rozpočet stačí na druhou ligu a kolik je potřeba na první?
My máme letos rozpočet i s mládeží asi 14,5 milionu. V druhé lize jsou kluby, které pracují s rozpočtem 35 milionů. Polovina klubů má rozpočet přes 20 milionů.

Kdo třeba?
Například Jihlava, i když je pravda, že z 35 mají 11 milionů na mládež.

A ta první liga?
První liga se dá hrát i za 25 milionů. Není to sice na vyskakování, ale dá se to hrát.

A tuto částku byste sehnali?
To se musí zvážit. Nechceme nikomu nic slibovat a pak dlužit. Uvidíme, budeme se snažit.

Jaké máte ambice do druhé poloviny sezony?
Jednoznačně hrát fotbal, z kterého bychom měli dobrý pocit a věřím, že s tím přijdou i výsledky a body. Chceme postoupit.

Jakou funkci v klubu přesně zastáváte?
Jsem sportovní manažer, ale … V kanceláři sedím já a sekretář mládeže. Vše pro dospělé si dělám sám, je to taková funkce „děvečka pro všechno“.

Poslední podzimní zápas se vám proti Dukle Praha nepovedl. Docela náhoda, zrovna proti klubu, ve kterém jste prožil svá nejlepší fotbalová léta. Nemyslíte ?
Byl jsem po zápase strašně zklamaný, že jsme prohráli. Jsem Ústečák tělem i duší. Za třicet minut jsme dostali tři góly, to bylo hrozné. Hned jsem také slyšel hlasy, že jsem to na Dukle zařídil, ale to jsou holé nesmysly. Tenhle zápas měla být ta třešnička na dortu za podzimní výkony. Bohužel spadla, ale i tak, klobouk dolů před výkony kluků.

Ještě před revolucí jste hrál za kyperský klub Larnaka. Jak to tehdy bylo s financemi?
Bral jsem za měsíc 1 200 dolarů, z toho jsem polovinu musel odevzdat Pragofotbalu. Zbylo mi 600 dolarů a asi za polovinu jsem žil a polovinu našetřil.

Takže lepší než v Dukle, kde jste hrál od roku 1975 deset let?
Určitě. V té době to bylo v Larnace v přepočtu něco kolem 40 000 tisíc, dvacet jsme odevzdali a deset tak ušetřili. Do Dukly jsem přišel v roce 1975 a měl plat 3,5 tisíce a když jsem za deset let končil, tak jsem bral asi 5 tisíc. Prémie za zápasy se 10 let neměnily – 600 Kč doma, 800 Kč venku. Přesto to byl nadstandardní plat, oproti normálním lidem. Měli jsme armádní hodnost.

Sám jste několikanásobný reprezentant. Jak se díváte na ten dnešní národní tým?
V poslední době mi moc radost nedělá. Ale když vezmu, že za poslední roky odešel Nedvěd, Poborský, Šmicer, Koller, Galásek, marodil Rosický a další, tak se to dalo čekat. Euro v Portugalsku jsme měli vyhrát, tam byl mančaft jako zvon. Nyní ty hráče nemáme. Uvidíme, teď má jednadvacítka slušné výsledky.

Rozhovor jsme začínali mou pesimistickou vizí na konec sezony. Jaká je ta vaše?
Přál bych si, aby nás navštívila Arabela a otočila prstenem a my měli stadion. To se asi nestane. Ale věřím, že vyhrajeme druhou ligu, postoupíme, budeme rekonstruovat stadion, první ligu odehrajeme na podzim v Teplicích a pak už doma.