Deník se tam vypravil a pozeptal se několika zaměstnanců, kteří z pochopitelných důvodů chtějí zůstat v anonymitě.

„Směna mi vyšla právě na Štědrý den a navíc tu budu i na Silvestra. Naštěstí tu končím dřív, a ne až ve čtyři,“ řekla odevzdaně a přitom nepřestávala doplňovat zubní kartáčky.

„Manžel je už doma a oslavit Štědrý večer potom pojedeme k rodičům,“ plánuje si dosud bezdětná žena.

Super a hypermarkety se snaží z Vánoc vytěžit maximum, a tak i na Štědrý den otevírají své brány koupěchtivým. Tomu se musí přizpůsobit i jejich zaměstnanci. Nemají na výběr, na jejich místo čeká spousta nezaměstnaných.

Nákupní horečka v Albertu, trochu připomínající rabování, dostupuje takřka vrcholu.

Lidé do sebe vrážejí přetékajícími vozíky se zásobami tak na měsíc a mezi nimi se nenápadně prosmykují zaměstnanci v modrých uniformách s nápisem „Mohu Vám pomoci?“. Ve tvářích je jim znát únava, přesto jako roboti bez ustání doplňují stále mizející zboží z regálů.

Ústecký Albert si na předvánoční čas vzal na výpomoc několik brigádníků. Jedním z nich je i žena vzorně rovnající koření do příslušných polic.

„Já si nestěžuji. Dokonce jsem si sama vybrala, že půjdu pracovat i na Štědrý den. Čeká mě doplňování zboží v Globusu a Makru. Ale budu tam jen dopoledne,“ vysvětlovala a pokračovala: „Manžela ani děti, kterým by to mohlo vadit, nemám. Potřebuji vydělávat, i když za to žádný příplatek není.“

Naopak vůbec nadšená, ze Štědrého dne stráveného v práci, nebyla matka dvou dětí. „Letos to vyšlo na mě, a to i Silvestr. Už teď jsem z toho shonu unavená. Lidi nakupují jak blázni. Je to čím dál horší,“ řekla Deníku žena předělávající police na regálu.

„Manžel a děti mi naštěstí rádi pomohou, i když čekali, že budou mít pohodičku,“ uvedla žena, která si představovala, jak se s rodinou bude na Štědrý den dívat na pohádky.

Štědrý den u regálů však uvedeným ženám nepřekazil jejich těšení se na Vánoce. Možná tomu napomohly i vánoční prémie, které jim jejich zaměstnavatel ani v době krize neopomněl dát.

ZPRACOVALA Kateřina Drozdová