FOTOGALERIE: Největší squat v Čechách: Hotel Máj

Ústí nad Labem /AKTUALIZOVÁNO/ - Redaktoři Deníku se vypravili do hotelu Máj, který je v katastrofálním stavu. Obývají ho bezdomovci a kriminální živly.

Autor:
Redakce

28×foto Diskutovat (9) 14.1.2010 19:44 aktualizováno 15.1.2010 18:17

V jednom z mála obyvatelných pokojů přebývá Karel Žemlička. Třiašedesátiletý vyučený dlaždič si právě balí věci do tašky, protože městská policie mu nařídila jeho „kvartýr“ opustit. Pokoj jako jeden z mála nebyl vysklený, teplo zajišťovala malá kamínka.

Flashový přehrávač se spouští.

Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.

Silný zápach výkalů vás praští přes nos. Všude poházené odpadky, schody bez zábradlí, výtahová šachta bez výtahu.

Okna do pátého patra už dávno někdo spálil. Tak nyní vypadá hotel Máj.

PROHLÉDNĚTE SI FOTOGALERII!

Exkurze do Máje? Nebezpečná záležitost!

Ústecký deník se do jeho útrob vydal. Bez doprovodu městské policie by to však byl pěkný horor.

„Scházejí se v něm feťáci. Už tři roky sem chodíme a vyháníme je,“ říkají mi strážníci ze Severní Terasy. Bezvýsledně. Za chvíli se do Máje podezřelá individua vrací.

Po zasněžené příjezdové cestě vcházíme zezadu do budovy. Z některých oken čouhají roury sloužící jako amatérské komíny. Tam se zabydleli bezdomovci. Jinak je celý dům bez skel a fasáda je „ozdobená“ černými sazemi z častých požárů.

Vstupní schodiště? Bez železného zábradlí. To je už dávno ve sběru. Stačí si pozorně prohlédnout řez a člověk zjistí, že tady se používaly frézy. Šikulové.
V dolních patrech nikde nikdo, všude na zemi neuvěřitelný svinčík. Výtahy jsou pryč.

„Ty šly jako první,“ glosuje ozbrojený doprovod. V chodbě pátého patra vidíme cosi na způsob kuchyně – poličky a na nich nádobí. První návštěvníci jsou tu.

Třiašedesátiletý Karel Žemlička z nás moc radost nemá. „Bydlím tady půl roku. Jsem vyučený dlaždič, nyní beru důchod pět tisíc korun,“ oznamuje nám svým zahuhlaným hlasem, jemuž není takřka rozumět. Sám na pokoji není, spolubydlící prý ráno odešel do města.

Historie hotelu

Hotel Máj byl postaven na konci komunistické éry.
Vlastníkem bývala společnost Interhotely Liberec a. s.
Hotel v privatizaci, v podstatě za pakatel, získal Jaromír Houžvička před 12 lety.
Zaplatil za něj 8 milionů Kč z prostředků, jež získal v restituci.
Získal jej oficiálně 1. ledna 1998 od Fondu národního majetku. Ten již neexistuje.
Hotel Máj měl v době prodeje pohledávky ve výši 155 tisíc Kč.
Už v roce 2001 byl hotel uzavřen, Houžvička ze svého neúspěchu obviňuje imaginární ústeckou mafii. Od té doby Máj chátrá a váznou na něm pohledávky.

Jeho příbytek připomíná omšelé vetešnictví. Všude okolo se válí hromady harampádí a špinavého nádobí, na skříni dokonce zahlédnu knihu.

„Trávím tu celý den,“ popisuje svůj denní harmonogram Žemlička. Není se čemu divit, kvartýr má pečlivě zateplen peřinami připevněnými na dveřích.

V obrovském množství věcí spatřím injekční stříkačku. Na otázku, jakou drogu mají místní nejvíc v oblibě, strážník odpovídá: „Na co mají peníze. Nejvíce ale pervitin.“

Otočím se a vidím televizi Color Oravan. Neuvěřitelné. V Máji přece není léta elektřina. Pak mé oko padne na obrovský hrnec, v němž se vaří zapáchající zeleninová polévka. Člověku se dělá z jejích výparů špatně.

Soused od vedle má jinou ránu. „Nic jsem neprovedl, nejsem v podmínce, jsem čistej,“ nervózně tvrdí romský mladík Josef Kováč.

Městskou policii nechtěl do svého „kutlochu“ pustit. Ta Deníku potvrdila, že Kováče dobře zná. „Jsem z děcáku, nemám kam jít,“ vede si svou Kováč. Zarputile se bránil focení, nakonec poněkud absurdně požadoval, aby se před vyfotografováním směl učesat. Bylo mu to dopřáno.

Jdeme ještě o patro výš. Vítá nás úsměvný nápis „Udržuj pořádek a čistotu“. Klepeme na dveře třetímu, poslednímu zimnímu nájemníkovi Máje. Václav Černík má ve svém pokoji pořádek. „Dole bydlí feťáci. Musím to tu před nimi hlídat,“ vypráví Černík.

Hotej Máj v současnosti patří mezi největší ústecké ostudy. Přilehlé sektorové centrum nedávno zmizelo, on zůstává.

„Devastace odstartovala zhruba před pěti lety. Začalo to tím, že Romové zlikvidovali všechny hliníkové lišty u oken. Jednou jsme je chytili v trolejbusu, v němž je převáželi přímo do sběrny,“ vypráví strážník.

Bralo se všechno. Teď už není co vzít. Nic nezbylo.

PRIMÁTOR JAN KUBATA:
Ústí to nemá jak změnit

Sektorové centrum město nechalo zbourat. Co Máj vedle?
Pozemek pod centrem byl v majetku města, hotel Máj je v soukromých rukou. Ústí sice nařídilo vlastníkovi hotelu si jej zabezpečit, ale ten si obsílku dosud nepřevzal.

Jaký bude váš další postup?
To závisí na ochotě vlastníka jednat. Pokud dál zůstane účelově nezvěstný, Ústí nemůže k žádným krokům přistoupit, i když nás celá situace trápí. Pokutu 100 tisíc korun obdržel pan Houžvička od obvodu Severní Terasa. Tu nezaplatil a obvod připravuje další kroky. Objekt je součástí exekuce. Pokud bude exekutor konkrétně jednat, město bude reagovat tak, aby byl problém vyřešen. (vw)

 

 Zpracoval: Ondřej Kůs
                   Martin Klimeš



Diskuse k článku obsahuje 9 příspěvků

E-paper - elektronická podoba tištěné verze

Náhled deníku Elektronické
vydání novin

73 deníků: najděte si svůj

Vybrat deník podle lokality