Jan Kubíček v online rozhovoru musel odpovídat například i na dotaz: Máte při práci s cizinci strach? „Strach nemám. Nás navštěvují spíše lidé, kteří vyhledávají pomoc.

Za deset let jsme volali policii pouze dvakrát, v jednom případě šlo o cholerika, který kopal do nábytku a v druhém případě šlo o českého občana, který u nás kradl, aby si „vydělal“ na drogy,“ prozradil Kubíček, jehož centrum pro cizince se minulý týden přestěhovalo do Národního domu.

Elena: Jak jste se zabydleli v novém centru? Je potřeba ještě něco udělat? A už vám tam chodí cizinci?
Ještě jsme nestihli vybalit všechny krabice a cizinci nám chodili pomáhat už během stěhování. V tuto chvíli probíhají v centru kurzy českého jazyka, sociokulturní kurzy pro cizince, sociálně-právní poradenství a širokou veřejnost i kurzy ruštiny, vietnamštiny a arabštiny.

Renda: Je fajn, že má stát na nová imigrační centra pro nezaměstnané Afgánce, když je jinak na pokraji bankrotu. Myslíte si, že to je takto dobře?
Většina Afghánců, které znám, jsou vysokoškolsky vzdělaní a žijí více jak 10 let v našem regionu. Afghánci v mnoha případech získali v ČR azyl, jelikož přišli z válečných zón a téměř všichni zde legálně pracují. Nemůžete posuzovat celou komunitu dle jednotlivce, který zrovna nemá zaměstnání.

Araik: Jaká je nejpočetnější cizí národnost na Ústecku?
Nejpočetnější jsou Ukrajinci, Vietnamci, Slováci.

MK: Které země jste procestoval?
Procestoval jsem pouze Finsko a část Ruska. Zbytek zemí jsem spíše navštívil (evropské země) a s přestávkami jsem přes rok žil v Německu ve Frankfurtu nad Mohanem. Ocitl jsem se tam sám a bez znalosti jazyka.