Ústecká Bardotka skončila závislá na kodeinu

Její propad na sociální dno začal přitom úplně nevinně, zvonkem u dveří.

„Zazvonil u dveří mladý kluk, kterého jsem znala šest let přes manžela. Bylo mi ho líto, neměl kam jít. Říkal, že se bojí, že umrzne. Tak jsem ho vzala k sobě na byt. Byl závislý na drogách a pořád mi vykládal o tom, ať to zkusím, že mě potom nebude nic bolet. V té době jsem už měla vážné zdravotní problémy,“ zcela otevřeně se svěřila paní Libuše s blankytně modrýma očima.

Začala rovnou injekčním užíváním kodeinu. „Píchala jsem si jenom kodein. Ten Rosťa mi jednou píchnul pervitin, ale z něho jsem měla infarkt,“ líčila Najmanová v šeru pokoje svou drogovou dráhu.

„Rosťa nepracoval a celý svůj invalidní důchod jsem vrážela jemu pro praktického doktora, který narkomanům prodával léky na výrobu drog. Tím pádem jsem přestala platit nájem. Byli u mě exekutoři a přišla jsem o byt.“

Pomohl kříž

Paní Libuše byla ve velmi špatném stavu a pokusila se i o sebevraždu. Po těch třech letech se rozhodla jít za doktorem na K-centrum, kde jí zařídili léčbu. „Po pěti měsících jsem se vyléčila,“ vyprávěla blondýnka, která v tu dobu byla už bez bytu.

„Různě jsem cestovala, bydlela po ubytovnách, ale vždycky jsem začínala u Neveny Černohorské na Červeném kříži. Ta mi hrozně moc pomohla. Naposledy jsem bydlela dva roky v azylovém domě a z něho jsem se dostala sem, do domova důchodců.“

Život se s ní nemazlil. „Měla jsem špatné dětství. Otčím si na mě v jedenácti letech dovoloval, a tak jsem poprosila maminku, že chci do dětského domova,“ vzpomínala na své dětství žena, na které je i teď poznat její někdejší krása. V dětském domově v Tisé byla jen do svých patnácti let, potom se šla učit na brusičku skla. Školu ale nedokončila.

Její životním snem bylo stát se zdravotní sestřičkou nebo kadeřnicí. Na školy se nedostala, protože měla na vysvědčení trojku, navíc ke všemu z ruského jazyka.

Už v dětském věku propukl její zájem o film. „Jako dítě jsem hrála v ochotnickém divadle a v mládí jsem si zahrála v Páralově Soukromé vichřici a ve filmu Na schodech,“ připomněla své filmové úspěchy „ústecká Bardotka,“ přezdívaná tak podle výrazné podobnosti s francouzskou hvězdou. Možnou hereckou kariéru přerušilo těhotenství.

Narodili se jí celkem čtyři děti. Prvorozená dcera ji kvůli drogám zatratila. Dva synové skončili v adopci. Jeden z nich je teď prý na drogách. Druhého syna nezná, ale moc po tom touží.

Hledá vnučku

„Stejně tak bych i velmi ráda viděla svou vnučku Ivanku Špičkovou. Díky ní jsem už dvakrát prababička,“ doufá paní Libuše, že by ji prostřednictvím tohoto článku mohla kontaktovat. Dceru Marušku vysoudil manžel do své péče.

„Zachránila mě právě Nevenka Černohorská, které bych za všechno chtěla strašně moc poděkovat,“ řekla se slzami v očích Libuše Najmanová, kterou teď nejvíc trápí její špatné zdraví a osamělost.

„Není to doma,“ smutně říká ze svého příbytku v Domově pro seniory na Severní Terase. Nyní pobírá invalidní důchod, který jen tak tak pokryje její výdaje.

ZPRACOVALA: Kateřina Drozdová