FOTO: Nakrmíme ústecké bezdomovce
Ústecko - Deník se nechal inspirovat akcí z Brna a rozjíždí projekt, který zbaví restaurací zbylých obědů a dá jídlo potřebným .
Jitka Hadašová
6×foto Diskutovat (12) 9.2.2010 19:29 aktualizováno 11.2.2010 10:54
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
Deník přivítá i další provozovatele restauračních zařízení, kteří by chtěli potřebným pomoci. Zájemci mohou kontaktovat redakci buďto na mail ustecky@denik.cz nebo na telefonní číslo 475 246 862!
Na polévku s krajícem chleba dochází denně do azylového centra ústecké Oblastní charity jedenačtyřicetiletý bezdomovec Arpád Duna. Většinou je to jediné slušné jídlo, ke kterému se za celý den dostane.
Oběd v restauraci je pro něj nemyslitelný. „Jasně, dal bych si. Ale není za co. Jsem rád, že seženu pětikorunu na tu polívku,“ povzdechl si bezdomovec.
Teď se mu naskýtá šance, že si na restauračních obědech bude moci pochutnávat, a to dokonce zadarmo. Ústecký deník společně s restaurací Zlatopramen Sport Pub, s níž každý týden vaří vítězný čtenářský recept, totiž rozjíždí další projekt pod názvem Nakrmíme ústecké bezdomovce. Život ve stanu? V tomhle mrazu je to katastrofa
Podobný už funguje v Brně. Jeho podstatou je, že restaurační zařízení nespotřebovaná hotová jídla, která dříve vyhazovala, poskytují zařízením pečujícím o bezdomovce.
„Mám do toho velkou chuť, je to pro dobrou věc,“ řekl Jiří Česnohlídek, který vedle Zlatopramen Sport Pubu provozuje ještě i restauraci Hvězda.
Počet zbylých jídel v obou provozovnách, který by mohl dávat bezdomovcům, odhaduje řádově na dvacítku denně. „Samozřejmě to tak nemusí být každý den. Museli bychom se domlouvat operativně,“ dodal majitel restaurací. Nevena Černohorská: Jsem obarvená a temperamentní cikánka
O bezdomovce v Ústí se starají Oblastní charita a také Červený kříž.
„Je to zajímavá myšlenka a nebráním se jí. Ovšem nejsem si jist, zda půjde zrealizovat. Hygienické předpisy pro manipulaci s potravinami jsou hodně přísné,“ je trochu skeptický ředitel Oblastní charity Marian Moštík. Nedovede si prý třeba představit, jak by získali povolení k podávání jídel, které sama restaurace už servírovat nemůže.
V tom ale Česnohlídek problém nevidí. Hotová jídla musí být zkonzumována do patnácti hodin a on je schopen už kolem třinácté, nejpozději do třinácti třiceti říci, kolik jim toho ten den zbude. Takže by se do určené doby jídlo k bezdomovcům dostat mohlo.
„Zájem bych určitě měla. Vzhledem k tomu, že na tom nejsme finančně moc dobře, museli jsme služby pro bezdomovce omezit. Přitom je jich potřebných čím dál víc. Tohle bych tedy přivítala. Akorát také nevím, co na to hygienici a museli bychom sehnat peníze na dovoz jídel. Snad bychom to utáhli,“ doufá pracovnice Červeného kříže Nevena Černohorská. Ústecká Bardotka skončila závislá na kodeinu
I v této věci však Česnohlídek nabízí pomoc.
„Na rozvážení jídel jsme zařízeni, denně jich rozvážíme až 200. Takže těch 20 bychom k tomu mohli klidně přibrat a charitě nebo Červenému kříži je dodat na místo,“ poznamenal Česnohlídek s tím, že bude sám také o celé věci jednat s hygieniky.
Bezdomovce nápad doslova nadchl.
„Já bych si tak dal svíčkovou. V dětství to bylo moje nejoblíbenější jídlo. Ale co jsem na ulici, asi pět let, už jsem ji neměl,“ zavzpomínal dvaatřicetiletý Mirek.
Čtyřicetiletý František se ujišťoval, zda by opravdu nemusel nic platit. „Oběd z restaurace jen tak za nic? To zní jako pohádka,“ bojí se věřit muž, který prý je zvyklý spíš na ústrky a odsuzování než na to, že s jeho osudem někdo soucítí.
Podobných jako on se v ústeckých ulicích pohybuje několik set. Jenom klienty denního centra Oblastní charity jich je podle Moštíka kolem 300. „Docházejí průběžně, teď se jich chodí k nám v poledne najíst tak 40 denně,“ dodal Moštík.
Červený kříž podává nyní polévku s chlebem bezdomovcům jen třikrát týdně, ale zato zcela zdarma. V průměru tu podle Černohorské mívají kolem 15 strávníků. „Když jsou při penězích, přijde jich míň, když nemají, tak už tu přešlapují před otevřením,“ vysvětlila.
V Ústí jich ale i podle ní živoří daleko víc. „Jenom těch, co známe, je kolem 250. Ale je jich i dost, kteří se protloukají na vlastní pěst,“ dodala Černohorská.
-4°C
-2°C
