VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dojal mě! říká ústecký klavírní virtuóz Mašek o pořadu 13. komnata, který s ním ČT natočila

Ústí nad Labem, Praha – Televize jej uvede už dnes, v pátek 19. února od 21.00 hodin.

19.2.2010
SDÍLEJ:

Ústecký klavírní virtuóz Michal Maška.Foto: Archiv

TV pořad 13. komnata je dnes věnován nemoci ústeckého klavírního virtuóza Michala Maška – a znovuzrození tohoto umělce.
Diváci se dozví více o ztracených nadějích i stresech, které přinesly, ale také o „zázračném“ a úspěšném návratu na scénu. O tom všem bude na ČT 1 dnes od 21.00 hodin vyprávět talentovaný hudebník (30), přezdívaný Malý Mozart.

„Zázračné dítě, Bohem nadaný muzikant. Tak se mluvilo v 80. a 90. letech o Michalu Maškovi i na mezinárodních klavírních soutěžích,“ říká anotace na pořad. V prestižní ústecké mezinárodní soutěži nadaných klavíristů Virtuosi per musica di pianoforte byl dokonce absolutním vítězem! A to i zásluhou svého otce, který mu z učení neslevoval.

Poprvé usedl Michal ke klavíru ve 3 letech – a náhodou. V mateřské škole ho učitelky posadily k nástroji, když si nevěděly rady s jeho usedavým pláčem. A předurčily tak jeho osud. „Natáčení po těch letech ve školce bylo pro mě velmi emotivní,“ přiznal muž s neobvyklým osudem. Jako kluk to totiž Michal Mašek z Ústí nad Labem s klavírem „přeháněl“. Cvičil 8 až 10 hodin denně, časem získal „závislost na klavíru“. Přišel kolaps rukou, dlouho nemohl hrát. Tenkrát to vnímal jako tragédii, dnes ví: „Bylo to pro mě vysvobození!“ Také o tom bude dnešní 13. komnata…

Michale, prozradíte, kdy a kde jste pořad natáčeli?
Točilo se první týden v lednu: dva dny v Ústí, dva v Praze. Navštívili jsme místa, která pro mě mají citovou vazbu. Bylo ale jen na mně, kam se podívám, s kým budu mluvit.

Oslovila vás přímo Česká televize? A váhal jste, jestli odhalit své bolavé místo?
Oslovila. Jednou zazvonil telefon, že by mě rádi měli v cyklu 13. komnata. O svém bolavém místě jsem ale neměl problém mluvit nikdy. Má podmínka jen byla, že to musí být pozitivní, jako jsem já sám. S filmovým týmem jsme se spřátelili a zažili nádherné dny, natočili hodiny materiálů. Pořad jsem už viděl, odvedli úžasnou práci. Až mě to samotného dojalo.

Jaký to byl zážitek? I bolestný, vrátily se vám nepříjemné vzpomínky?
Jsem se vším srovnaný, nepříjemné nebylo nic. Naopak, bylo to dojemné, pro mě nejvíce v mateřské škole, kde jsem se octnul po dlouhých 23 letech. Doslova jsme tam neplánovaně vtrhli, dokonce mě poznala paní učitelka!! Uvažte, kolik za tu dobu měla ve školce dětí. Zahrál jsem nečekaně dětem při obědě na klavír – dokonce na ten co jsem na něj hrál jako malý kluk. V televizi uvidíte tu jejich nádhernou bezprostřední reakci.

Je v Komnatě také ústecké Severočeské divadlo opery a baletu, kde jste se v 80. letech stal absolutním vítězem prestižním klavírní soutěže Pianoforte?
Těch pro mě důležitých míst je tolik, museli jsme je zredukovat. Vybral jsem si nakonec sál Domu kultury Teplice. Tam jsem se vrátil na pódia i do nahrávacích studií, hrál na okresních soutěžích. Tam jsem také vystoupil jako malinký kluk na velkém koncertě, když sál - tuším, že v roce 1987 - dostavěli a slavnostně otevírali.

Prozraďte, jak jste o šanci hrát ze zdravotních důvodů přišel? A co to pro vás tehdy znamenalo? Vnímal jste to jako tragédii?
Těch momentů bylo více. Kromě již zmíněných problémů jsem pak měl i jiná zranění. Třeba zlomenou a ochrnutou ruku, nebo jsem si pořezal pravou ruku na místě, které se velmi špatně hojí. To když jsme spadl na sklenici…
Pro mě ale to první, nejtěžší přerušení kariéry – či chcete–li schopnosti denně usednout za klavír – bylo (dá se říci) vysvobozením ze špatné cesty. Ze začátku jsem to tak pochopitelně nevnímal a nechtěl si to přiznat, bylo mi pak všechno jedno. Dnes jsem za to vděčný. Ukázalo mi to pohled na svět, jaký bych jinak neměl možnost mít. Neměnil bych!

Co myslíte - dalo se kolapsu rukou předejít?
Dalo, nedalo, neřeším to. Nevím. Stalo se, mělo to smysl – a mně je teď fajn.

Co považujete za svůj největší úspěch?
Že se pořád vyvíjím a jdu dopředu.
A co se okolo vás v současnosti děje? Jistě máte velké plány…
Tak třeba hned zítra natáčím pro ČT pořad „To je ta čeština“ o klavíristech s Alešem Cibulkou.
Rád bych udělal co nejdříve CD se skladbami Bohuslava Martinů. Konec konců, bylo to v plánu již před deseti lety.
Jako producent mám mnoho zařizování s různými projekty, třeba s festivalem pro Ústí. Pak chystám i projekty pro děti do škol či pořad pro TV. A samozřejmě se také musím učit novým skladbám. Je toho tolik, co bych rád udělal! Jen kdyby času bylo více.

Autor: Radek Strnad

19.2.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Utkání reprezentantek Česka (v bílém) proti Německu
13

Statečnou bitvu českých fotbalistek s Němkami rozhodl smolný vlastní gól

Akce Zažít Skřivánek jinak.
67

FOTO: Z ulic se stalo jeviště, sportoviště, maskérna i tančírna

Vznik skladu ropy ve Vaňově je zase ve hře

Ústí nad Labem - Investora nezlomily ani stovky odpůrců skladiště ve Vaňově.

Deník přiveze lídry stran za vámi! Ve středu 27. září

Ústecký kraj /INFOGRAFIKA/ - Během posledního měsíce před volbami představí Deník lídry regionálních kandidátek stran, které po volbách mají největší naději, že budou rozhodovat o budoucnosti naší země. A odvezeme je za vámi do míst, kde se nežije nejlépe. Chceme ukázat místa, která potřebují pomoct.

Neštěmice i Brná o víkendu bez bodu

Neštěmice, Most – Ústeckým fotbalovým celkům se v krajském přeboru o víkendu nedařilo. Jediná vstřelená branka na body ani jednomu z týmů nestačila.

Naši prvňáci: Už zítra představíme žáčky ze Základní školy Velké Březno

Ústecko - Projekt Naši prvňáci představuje každou středu třídy nových žáčků ze základních škol v regionu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení