VYBRAT REGION
Zavřít mapu

SOUTĚŽ: Lichokopytník z třetihor je ze severu Čech

Severní Čechy, Praha /GALERIE/ - Kosterní pozůstatky vymřelého býložravce můžete vůbec poprvé spatřit do 6. července na výstavě v Národním muzeu v Praze.

21.4.2010
SDÍLEJ:

Výtvarník Jiří Svoboda z Mostu si maluje život od starohor po třetihoryFoto: DENÍK/Ivo Chrástecký

Skonal na okraji velkého jezera, které se v období třetihorního miocénu rozlévalo od Ústí nad Labem ke Klášterci nad Ohří. Dnes by mu bylo okolo 20 milionů let.

Našly se z něho jen zuby a kosti: prstní a záprstní, fragmenty ramenní kosti a prstní nástavec pro drápy.

Jsou to jediné pozůstatky, které po něm na území České republiky zbyly. Obr třetihor, vymřelý lichopytník, schizotherium.

Vůbec poprvé v historii můžete jeho unikátní torzo teď vidět na výstavě „Příběh planety Země“. V Národním muzeu v Praze probíhá až do 6. července.

Zvířata byla malého vzrůstu

V období třetihor, miocénu, na území dnešních severních Čech žila v bažinatém terénu okolo velkého jezera zvířata většinou malého vzrůstu. Prasata, různé formy jelenů, hojně druhů šelem, želvy, tapíři, koníci, norosorožci velikosti dnešního nosorožíka liberijského, ale také chameleon, gekon, různé druhy papoušků.

To víme prokazatelně – jejich pozůstatky byly během posledních desetiletí na území největšího hnědouhelného dobývacího prostoru v České republice nalezeny.

Tento savec měl přes jednu tunu

Žil tu také savec, který v tomto prostředí svou velikostí kraloval. Jeho latinské jméno je schizotherium. Schizotherium bylo veliké jako dnešní los a vážilo asi 1000 až 1200 kilogramů. Šlo o lichokopytného býložravce s drápy na nohou.

Rekonstrukci zvířete vytvořil ve své knize Zaniklá sláva savců společně s Pavlem Majorem profesor Oldřich Fejfar. Model zvířete v životní velikosti naleznete na výstavě v Národním muzeu.

Subtropy jako dnes na Floridě

Jak vypadala krajina, v níž schizotherium žilo? Byla bažinatolesnatá, subtropického rázu, kde rostly hlavně jehličnany, konkrétně patisovce. „Připomínala dnešní bažinaté prostředí na Floridě,“ vysvětluje paleobotanik Národní muzea Milan Libertín.

„Později, ve svrchním terciéru, se klima ochladilo a nastoupily opadavé lesy s vrbami a olšemi, proto v celé Euroasii, Severní Americe a dokonce i v Africe vymizela subtropická zvířata,“ dodal paleobotanik. To už jsme se však dostali daleko.

Vymřelá linie lichokopytníků

Vraťme se ke schizotheriu, jehož kosti se našly u Klášterce nad Ohří. „Patřilo k vymřelé linii lichokopytníků, takže v současné přírodě nemá analogii. Bohužel nevíme, jak toto zvíře zahynulo. Poznat se to dá z otisků zubů na kostech, ale v tomto případě na nich žádné nejsou,“ říká paleontolog Národního muzea Boris Ekrt.

„Přesně nevíme, čím se živilo. Teorií je více: mohlo drápy, které byly skoro kopýtky, vyhrabávat potravu ze země, případně mu drápy pomáhaly v pohybu,“ vyjmenovává možnosti Boris Ekrt. „Určitě měla tato zvířata mohutnou trávicí soustavu,“ dodává.

Soutěž o vstupenky do Národního muzea!
Platí do všech 17 expozic v republice

S Deníkem nyní můžete soutěžit o šest rodinných vstupenek do Národního muzea, respektive jeden dospělý s sebou může vzít dvě děti do 15 let.

Vstupenky nejsou časově omezené a opravňují ke vstupu do 17 expozic muzea v České republice. Stačí, když odpovíte správně na tři otázky, z nichž první předkládáme dnes a další ve dvou následujících vydáních.

Odpovědi zašlete najednou do pátku večer na e–mail: tretihory@denik.cz. Usměje–li se na vás štěstí při losování, jedna ze vstupenek je vaše.

OTÁZKA Č. 1: Kolik kilogramů třetihorní schizotherium vážilo?

Ve čtvrtek a v pátek soutěžní otázku najdete vždy na straně 3!

Výherce vstupenek zveřejníme v pondělí 26. dubna.

Sběratel kostí zapojil celou rodinu

Až neuvěřitelně zní okolnosti nálezů kosterních pozůstatků tohoto zvířete, které jsou teď k vidění na výstavě Příběh planety Země v pražském Národním muzeu. Kosti pocházejí ze sbírky geologa Dolu Bílina Zdeňka Dvořáka, který se se čtenáři Deníku podělil o své zážitky.

„Měl jsem babičku v Klášterci nad Ohří, za níž jsem se svými dětmi jezdil. Nastudoval jsem si informace o tom, jak to tam v období třetihor vypadalo a debatoval se zdejšími geology. A tehdy jsem uslyšel větu: Větší savci se zde nevyskytovali. Řekl jsem si, že se její pravdivost pokusím prozkoumat,“ vzpomíná na začátek svého výzkumu u Klášterce Zdeněk Dvořák.

Tehdy jeho čtyřletá dcera Petra při jedné z návštěv třetihorního podloží našla větší kost.

„Když jsem ji ukázal profesoru Oldřichu Fejfarovi, jedné z nejuznávanějších světových kapacit na třetihorní savce, měl podezření, že jde o zvíře z rodu chalikotherium. Pak jsme na místě našli další kosti: části zubů, čelisti, nohou a rukou a části drápů,“ rekapituluje geolog, který – než se po vojně dostal jako absolvent

Střední školy hornické v Duchcově ke své profesi – se nejprve zajímal o archeologii. Což se mu pro systematický výzkum náramně hodilo. „Hojnost nálezů a jejich pestrost byla způsobená tím, že jsem měl archeologické návyky, a tak se celá rodina vedle sebe plazila po zemi za každého počasí. Nešlo tam kopat. To, co jsme našli, vyseparoval déšť,“ vysvětluje.

Lokalitu, v níž během dlouhých dvaceti let Zdeněk Dvořák se svou manželkou a dětmi vysbíral fragmenty 150 druhů zvířat z období miocénu, tedy doby před zhruba 20 miliony let, bílinský geolog tajil. Zcela pochopitelně, nechtěl, aby došlo k její devastaci. Zničení se ale tento „paleontologický ráj“ stejně nevyhnul. Nemohl však za to člověk, ale sama příroda…

Výtvarník Jiří Svoboda z Mostu si maluje život od starohor po třetihory

Narodil se 5. 5. 1965 v Pelhřimově. V roce 1983 absolvoval Střední polygrafickou školu v Rumburku.
Paleontologie ho zajímá již od útlého dětství, od okamžiku, kdy se mu do ruky dostala kniha Josefa Augusty „Z hlubin pravěku“ s fantastickými rekonstrukcemi Zdeňka Buriana.

První výstavu uspořádal společně s preparátorem Jaroslavem Bažantem v Oblastním muzeu v Mostě v roce 2002. Po této výstavě začal spolupracovat díky Frederikovi Velínskému z Českého rozhlasu Sever s předními českými paleobotaniky, zkoumajícími v té době karbonské naleziště Ovčín u Radnic na Plzeňsku. Tato spolupráce trvá dodnes. Dále vystavoval v Teplicích a potom v Národním muzeu v Praze.

V této době je možno vidět některé jeho obrazy například v Muzeu Ivo Chlupáče na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy nebo v Národním muzeu jako součást probíhající výstavy Příběh planety Země. Nebo můžete navštívit jeho webové stránky www.paleoart.cz.

Rekonstrukce Jiřího Svobody se objevují hlavně v odborných časopisech jak domácích, tak i zahraničních – Vesmír, Bulletin of Geosciences, Review of Paleobotany and Palynology, National Geographic a knihách: Dobývání uhlí na Kladensku, Paleobotany.
Píše také články doprovázené ilustracemi do časopisu pro mládež ABC.

Sesuv zeminy vše znovu pohřbil

V roce 2000, 23. března, došlo v lokalitě, která tolik napomohla poodhalit obrázek života v třetihorách, k sesuvu zeminy. A všechno bylo znovu pohřbeno. Lokalita začala ujíždět do šachty. Nyní je území přehrnuté ornicí.

„Nedá se najít ani kostička,“ věcně konstatuje Zdeněk Dvořák.
Proč se právě tady, u Klášterce nad Ohří, našlo tolik kostí? Podle Dvořáka zde bylo na břehu obrovského jezera napajedlo, které se takto nádherně zachovalo a podobné nikde jinde na našem území objeveno nebylo.

„Vždy jsme nacházeli rozlámané kusy kostí, které prošly trávicím traktem,“ poznamenává zajímavou skutečnost Zdeněk Dvořák. Co to znamená? Jednoduše, že zvířata jiní zástupci zdejší fauny sežrali – ať už živá či mrtvá – a jejich zbytky voda odnesla do jezera a uložila v bahně.

Že existují naprosto nečekané náhody, se přesvědčil ve chvíli, kdy první nalezenou kost pravěkého lichokopytníka porovnal s kostí objevenou v klášterecké lokalitě profesorem Fejfarem. Věřte nevěřte: oba kusy do sebe perfektně zapadly!

Příbuzné chalikotherium

Za zmínku stojí ještě jeden pozoruhodný fakt. Podle Borise Ekrta patří schizotherium do širší skupiny chalikotherií, která mají rovněž svého zástupce. Schizotherium je vlastně podčeleď chalikotheria.

Mají velmi podobný chrup, i když si stavbou těla, délkou končetin a jejich zakončením příliš tyto druhy podobné nejsou.
Chalikotherium vážilo asi 800 kilogramů, bylo vysoké asi dva metry a vyznačovalo se nízkým těžištěm, protože přední končetiny mělo výrazně delší než zadní. Zakončovaly je zahnuté asi třicet centimetrů dlouhé drápy.

Chalikotherium se tudíž pohybovalo po kloubech. Drápy mohly zvířeti, jež bylo vzdáleně podobné dnešnímu lenochodovi, sloužit k přitahování stromových větví a slabších kmenů.

Celé zachovalé kostry chalikotherií, asi šedesát, byly objeveny v jeskyních na Slovensku, v Děvínské Nové Vsi u Bratislavy. Neporušeny zůstaly, protože do jeskyní se šelmy, které by zvířata roztrhaly, nedostaly…

Konec před 15 miliony lety

Schizotherium celosvětově vyhynulo před 15 miliony let, na území České republiky ještě o něco dříve.
Změnily se podmínky pro život, kterým se ani tato subtropická zvířata nedokázala přizpůsobit.

Na rozdíl od koňovitých, kteří se přizpůsobili a přešli do stepí.
Tam se jim na končetinách vyvinulo z jednoho prstu kopyto.

To už je ale zase jiný příběh.

ZPRACOVALI Hana Vojtová a Ivo Chrástecký

21.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Pilík v dresu Ústí nad Labem v utkání s Opavou

Utne Arma sérii dvou proher a porazí po třech letech Znojmo?

Noční déšť vyplavil dům na Střekovském nábřeží.
15

Kamery zkoumají kanalizaci na Střekovském nábřeží

Už nikdy více! Opatření proti dalším záplavám stály miliardy

Ústecký kraj - Miliardy korun a rozsáhlé stavební úpravy i organizační změny. To byla daň za boj s povodněmi, kterou musely zaplatit obce a města v Ústeckém kraji po roce 2002.

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

Slovan porazil Litoměřice i podruhé, znovu o jediný gól

Litoměřice - Slovan konečně zabral a po dvou porážkách vyloupil Kalich Arenu.

Kluby z nižších krajských soutěží finišují s přípravou

Ústecko - Kluby z 1. A třídy a z 1. B třídy finišují s přípravou. Většina z nich odehrála o víkendu generálky, volno měl jen Chuderov, Přestanov hraje ve čtvrtek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení