HLASUJTE: Pirát Haidler: I politik má zadnici!

Proč jsi se rozhodl vstoupit do politiky a kandidovat v komunálních volbách?
Samotná tahle otázka je vlastně odpovědí. Co je to politika? Šachy, prachy, moc? Nějak jsme si za těch dvacet let od převratu nestačili uvědomit, že v jedenadvacátém století politice a zejména politikům pomaličku cinká na funus. Pořád na ně zíráme jako na bosse, na vůdce a na ty, co to nějak udělají za nás. A zároveň moc dobře víme, že to neudělají. Ani „pomeranč“ (od pondělka si začali říkat „orangutani“) ani „modrej fógl“. Přitom lidi (tedy členové „polis“) vůbec nejsou neprozíraví, jenom v nich jak v koze trčej staré modely, a ty je nějak mimoděk nutí chovat se pošetile jako kdysi za totáče. Do „politiky“ tohoto typu nevstupuju.

A do jaké tedy?
Dneska je už maličko jinačí svět. Je chyba to podceňovat. Jen si vzpomeňme – stačilo pár hlášek na Facebooku a hned po jednom týpkovi začala lítat vajíčka. Že to skončilo panem Sobotkou v krčním límci, to už je věc jiná! Ostatně, kdyby jeho šéfové nedojili do lidí samej hnus, aroganci a neúctu k člověčině, možná by lítala jen ta vajíčka a ne kameny… „Polis“ je obec a zároveň i lidi. A lidi si dokážou spravovat svou obec sami – právě proto, že vůbec nejsou blbí. Jenom k tomu potřebují otevřenost, vůli diskutovat a transparetní čísla. A takováhle „politika“ už není politikou včerejška, ale tou původní „techné politiké“ – tedy podílem na správě té obce. A do něčeho takového se nevstupuje, to se jednoduše vykonává.

A proč právě za Pirátskou stranu? Čím je pro tebe zajímavá, čím je ti sympatická, co ti nabízí, umožní?
Piráti jsou sympatičtí právě proto, že s přehledem vědí, jak k tomu výše popsanému modelu dojít. Řeknu-li to hodně obrazně, je to jediná „strana“, která je stranou jaksi z donucení. Kdyby ostatní partaje fungovaly, tak jak to pirátům připadá naprosto logické, prostě by se na politice podíleli zvenčí. Piráti nemají ambice stát se pupkatými šachisty moci, co se schovávají za neprůhledné magorátní odbory, jednací čísla usnesení Rady a podobně. Nemlží! (Prozatím!) Nabízejí mi, a snad mi to i umožní, že budu vědět to, na co mám právo.

Zkus uvést nějaký příklad.
Není tajemstvím, že bych se cca posledních deset let šéfování Ćinoheráku s chutí dozvěděl, proč je kultura v Ústí trvale nedofinancovaná. A přísahám na holý pupek, že kdyby mi někdo byl schopen vysvětlit, že je město finančně v řiti, proč se tam dostalo a že tím pádem dneska fakt není kde brát, byla by mi hanba chtít jedinou korunu navíc. Dodnes ale tuto informaci nemám.

A co můžeš Pirátské straně nabídnout zase ty?
Sebe. S tím, co dělám, se všema čertama i andělama. To je právě na pirátech super, že na ně nikdo žádné „řápkoviny“ nevyštrachá. Říkají otevřeně, co jsou zač. Snad proto si je milovníci „politiků“ označkovali jako smažky, existence bez kariéry a bytosti, které nejsou dost dobře schopny své voliče důstojně reprezentovat. Ovšem ten, kdo chce reprezentativní střelce povodňových stovek a dobře vypadající kariérní rozhodčí výběrových řízení, určitě udělá kolečko u jména docela jiných reprezentantů.

Jak jde tato kandidatura dohromady s postem ředitele a herce Činoherního studia?
Kandidovat na zvědavého člověka, který se chce ptát, dozvídat a dozvědět, jde dohromady naprosto s každým postem. Její případné důsledky (a teď mám na mysli případnou nezbytnost zapojit se do té „staré“ politiky), to by asi trochu oříšek byl.

Zůstal bys v případě volebního úspěchu v divadle?
Já mám ve zvyku radovat se z inscenace až v generálkovém týdnu. Držel jsem v ruce na první čtené už moc dobrejch textů, který pak dopadly všelijak, a taky na první pohled „všelijaké“ texty, které nakonec divák miluje. Nehoňme medvěda po lese.

Vypaluješ si cédéčka? A o co vlastně tato strana bude v Ústí usilovat, jaké má priority?
A ty věříš, že děti nosí čáp? Možná by bylo trochu pošetilé myslet si, že pirátům jde jenom o to, co zvládne každej průměrnej hacker. Notabene, aby kvůli tomu zakládali partaj! Třeba je štve to, že už dneska jsme díky mobilům fízlovatelný, a že vědí, jak silným nástrojem je net. A že cítěj, právě protože jsou „nereprezentativní“ – že občan tu není na daně z hlavy a případnou cenzuru webu, ke které může kdykoli dojít. A to už není o cédéčkách, ale o lidský důstojnosti a v podstatě o svobodě!

Dobře, ale o co tedy budou v Ústí usilovat?
Na to jsem, myslím, už odpověděl. Budou usilovat o transparentnost a řízení obce členy obce, pochopitelně tehdy, budou-li mít chuť, patřičnou erudici v jejich oboru a schopnost držet se tématu, jít k meritu věci.

Od koho a kdy přišla nabídka jít do voleb? Váhal jsi, zda ji přijmout?
Od lidí, které znám, pro to, co dělají. A váhal jsem, sakramentsky váhal. A kdybych měl jen stín pochybnosti, že jim jde o to být „politiky“, dostali by kafe, špeka anebo kus chleba a dál bychom dělali na tom, co jsme začali už dřív.

Není to svým způsobem i legrace, recese?
Ovšem že ano. A ona je taky zatraceně potřeba! Proč mají lidi poznat, že i politik má zadnici a propocenou košili teprve tehdy, když zařve : „Jak to pískáš –píp - ? Recese a legrace k životu patří. Stejně jako otevřenost, určitá štábní kultura a respekt k individualitě. A politika by měla být živá. Tedy otevřená, nebrat se moc vážně a přitom respektovat individualitu. Nikoli vyrábět stáda. Stáda voličů, poplatníků a šedivejch uživatelů vesmíru.

Vzal bys místo primátora? A pokud ano, co bys v Ústí změnil jako první?
O medvědovi v lese jsme už mluvili, že ano? Nicméně, kdyby – naprosto prvním úkolem, do kterého bych se pustil, by byla snaha přesvědčit lidi, aby se naučili odvaze k pravdě. A ta vyžaduje jediné, tvrdou a bolavou pravdivost sám k sobě a odvahu klást otázky po smyslu a relevantních argumentech. Žádné pivo-guláš-balonek, a pak se nám do toho čtyři roky nemontuj. Naopak, nemontuj se nám do toho, pokud ses včas neptal, a vezmi na nás řemen, pokud jsme ti tu možnost ptát se neposkytli.