„V roce 2009 uložil odbor životního prostředí magistrátu města Ústí nad Labem celkem 12 pokut na úseku ochrany ovzduší, v roce 2010 pak odbor životního prostředí řešil celkem 10 takových přestupků a uložil 6 pokut,“ uvedla Ivana Solničková, mluvčí ústeckého magistrátu.
Pokud úředník magistrátu při kontrole zjistí, že provozovatel takzvaného lokálního topeniště, tedy oněch „kamen“, pod domácím kotlem nedodržel povinnosti, které mu ukládá zákon o ochraně ovzduší, nejprve jeho majiteli, či provozovateli uloží provést nápravná opatření.
Pokud je v určeném termínu nesplní, pak v rámci zahájeného správního řízení odbor životního prostředí „napaří“ takovému provinilci pokutu ve výši od 1 tisíce do 10 tisíc korun.
„Což jsou případy nedodržování přípustné tmavosti kouře, případně obtěžování zápachem z vytápění a podobně,“ uvedl k tomu Jan Zadražil, vedoucí odboru životního prostředí. „Úředník kontroluje, zda občané nepálí domovní odpad či kontaminované materiály a zda provozují spalovací zařízení tak, jak doporučuje výrobce.“
Pálením odpadů totiž vzniká množství jedovatých látek, ohrožujících zdraví. „Například prudce jedovaté dioxiny, vznikající spalováním materiálů, které potřebují k likvidaci teploty nad 1200 °C,“ uvedla Zora Kasiková z ekologického sdružení Arnika.
Město také může vydáním vyhlášky zakázat užívání nejméně kvalitních paliv. Třeba lignit, proplástky, kaly a podobně. Stejně může stanovit pravidla pro spalování rostlinných materiálů.
V Ústí nad Labem trpí zhoršeným ovzduším asi 25 procent zastavěného území, nejvíc Labské údolí. „Zlepšit by to mohla plynofikace i dostavba dálnice D8 a omezení dopravy,“ dodala Solničková.
Na plynofikaci ve Vaňově, Brné, Sebuzíně, Církvicích by však podle Solničkové bylo nutné, aby Ústí získalo dotaci.
Až desetitisícovou pokutu může od magistrátu nebo radnice dostat občan, který bude pálit pod svým kotlem spolu s běžným topivem odpady.