První meziměstská ústředna i bezdrátový telegraf? V Ústí!

Dnes už neslouží jen k telefonování, stejně jako k telefonování z „města A“ do „města B“ už není třeba mít po celé délce natažené kabely. Bývalo to jinak a první meziměstskou linku na území Čech postavili právě v Ústí.

Slečno, potřebuji meziměsto!

Samozřejmě i v Teplicích, neboť pouze sem první meziměstské kabely vedly. „Telefonní síť v Čechách sloužila v prvopočátku své existence pouze pro místní hovory. Až roku 1888 bylo možné spojit první meziměsto,“ píše o tom ústecký historik Martin Krsek v knize Šedesát Ústeckých nej. „První ústecká ústředna měla kapacitu 100 účastníků.“

Oni vůbec na průmyslovém severu Čech přijímali podnikatelé novoty lépe, než jinde v tehdejším rakouském mocnářství a na telefonu to lze docela dobře ilustrovat. Alexander Graham Bell jej vynalezl roku 1876 a už pět let poté tu vyrůstaly telefonní linky jako houby po dešti. V Mostě, Duchcově, Trmicích, Rumburku.

Ale zpět k ústecké meziměstské lince. „Hovory přenášel 2 milimetry tenký a 20 kilometrů dlouhý drát,“ pokračuje v popisu Krsek. „Praha se první meziměstské ústředny dočkala až o rok později, kdy byla zprovozněna linka Praha – Vídeň. V roce 1890 se dalo volat i z Prahy do Ústí,“ dodal Krsek.

Také bezdrátový telegraf

Na překotný rozvoj Ústí, jak píší František Cvrk a Petr Špaček v Dějinách města Ústí, mělo obrovský vliv zapojení města do celozemské, ale i mezinárodní dopravní sítě. „To mělo pro jeho hospodářský vývoj značný význam, protože se tak přiblížilo obchodním centrům, ale i zdrojům surovin a odbytištím.“

I díky tomu se tu mohla uspořádat v roce 1903 průmyslová výstava. Při jejím zahájení se uskutečnil první bezdrátový přenos v Čechách. Neplatí tedy všeobecně za první přijímaný bezdrátový přenos z roku 1908 mezi Prahou a Karlovými Vary.

Hlavní vysílací stanice se nacházela uvnitř ústeckého výstaviště na místě dnešních Městských sadů. Pavilon bezdrátové telegrafie vynikal dvěma stožáry 25 metrů vysokými, které sloužily jako antény. Druhá stanice sídlila v teplické elektrotechnické škole.

Tuzemský i zahraniční odborný tisk tehdy vyzdvihoval dokonalost spojení, protože terén mezi městy je značně členitý a býval i dost zalesněný. „Navzdor tomu, že pahorkovitý terrain nebyl šíření se vln elektrických příznivý,“ oceňovaly tehdejší noviny dokonalost bezdrátového spojení.