Stará myslivecká a Klášterní tajemství. Tyto dva nejslavnější ústecké likéry se staly, mimo jiné, námětem 19. vědecké jednooborové debaty, tedy kolokvia, které pořádá ústecké muzeum. Chce tak zčásti reagovat na ukončení činnosti krásnobřezenské likérky a stěhování výroby do Prostějova.

Dnes je poslední den, kdy skončí mnohaletá tradice výroby ušlechtilých lihovin v Ústí nad Labem. Ukončení výroby v likérce oznámil její provozovatel, společnost Granette & Starorežná Distilleries, koncem února, ač zprávy o tom do té doby důsledně popíral.

„Velký vliv na ukončení výroby má dlouhodobý pokles poptávky po vratných obalech, což byl v minulosti důležitý výrobní program ústecké likérky,“ uvedl tehdy Petr Maxa, mluvčí společnosti.

Podle něho se společnost z Ústí nad Labem nestahuje. „V Krásném Březně ovšem nadále zůstává vedení společnosti, vývoj nových výrobků, ekonomický, obchodní a rovněž marketingový úsek,“ dodal.

Podle ředitele společnosti Pavla Kadlece zůstane v Ústí pracovat 20 lidí. Celá společnost má v současnosti 126 zaměstnanců. „Polovině zaměstnanců z výrobního závodu v Krásném Březně, tedy dvaceti lidem, bude nabídnuto uplatnění ve výrobním závodě Prostějov,“ uvedl Maxa.

„Kolokvium se koná při příležitosti 165 let od založení první drožďárny v rakouském císařství,“ vysvětlil Václav Houfek, vědecký tajemník muzea.

V roce 1847 totiž vestfálští podnikatelé Hermann a Louis Eckelmannové založili v Krásném Březně vůbec první moderní průmyslovou drožďárnu na našem území. Ta se postupně stala průmyslovým gigantem. V první polovině 20. století reprezentovala zhruba 25 procent trhu s kvasnicemi v českých zemích.

„Tato výroba byla ukončena v roce 1994,“ pokračoval Houfek. „Souběžně s ní se ale od počátku rozvíjela také výroba likérů a dalších lihovin.“

Z nich zdaleka nejslavnějšími místními výrobky se staly právě likér Klášterní tajemství a zvláště pak všeobecně známá Stará myslivecká. „Tento nápoj se původně jmenoval Alter Korn/Stará žitná. Ve třicátých letech 20. století se pak přejmenoval na dnes proslulou Starou mysliveckou,“ doplnil další z muzejníků, Martin Krsek.

Samotné 19. ústecké kolokvium se jinak bude věnovat i hospodářským dějinám výroby likérů a lihovin, obchodování s nimi, případně reklamě. Vědci chtějí probrat i témata spojená s pitím lihovin a jejich reflexi v kultuře.