Adolf Kirschner vybudoval v Ústí moderní muzeum

Právě on dokázal nesourodou hromadu „staré veteše" roztřídit a obohatit o skutečně kvalitní archeologické nálezy. Nehledě na práci, kterou odvedl při propagaci ústecké historie nebo katalogizaci sbírek.

TEPLICE ZUŘILY

Zdroj: Muzeum Ústí nad LabemPrávě jeho práce nyní muzeum vystavuje jako exponát měsíce ledna. „Kirschner byl od roku 1894 první ústecký profesionální muzejník. Založil archeologické oddělení a publikoval přes tři sta článků. Vynikal velkou aktivitou, nejenže podstatně rozšířil muzejní sbírky, ale vedl i záchranné archeologické výzkumy," popisuje Helena Houfková ze zdejší knihovny.

Bohužel, Kirschnerovu práci poznamenala řevnivost ze strany tehdejšího Regionálního muzea v Teplicích. Zde v té době působil jeden ze zakladatelů moderní archeologie Robert Weinzierl. Spory utichly teprve až po roce 1905, kdy se ukázalo, že ústecké muzeum může zajistit výzkumy se stejnou odbornou erudicí jako jeho teplický protějšek.

Mezi velké úspěchy Adolfa Kirschnera patří získání velké sbírky archeologických nálezů barona Franze von Raucha.

PAMÁTKY VELKÉ LÁSKY

Právě s nimi získal i památky na Ulriku von Levetzow a její vztah k slavnému německému básníku Goethovi. Kirschnera ostatně zajímalyi další osobnosti jako malíř Anton Raphael Mengs nebo básník Theodor Körner.

Ačkoliv našel mnoho pravěkých artefaktů, nejslavnější nález Adolfa Kirschnera pochází ze středověku. „Našel ve Svádově husitský kachel s neobvyklým motivem, se sv. Václavem," vysvětlil Vladimír Kaiser, šéf ústeckého archivu, kde mohou badatelé nahlédnout do Kirschnerovy pozůstalosti.

„On k stáru, když už byl senilní, psal kroniku první světové války. Sesbíral obrovské množství dobových fotografií a pohlednic," líčil Kaiser.

Pocházel z Jičína. „Po vojenské a úřednické dráze se stal v roce 1881 kustodem Spolku pro dějiny Němců v Čechách, kde získal zkušenosti s historickou prací a publicistikou. Z Prahy pak přišel do Ústí, kde zemřel 3. března 1918," dodává vedoucí muzejní knihovny Helena Houfková.