Stejně tak je mu jasné, že by nemuselo být od věci sáhnout pro nějaký ten konzervační prostředek a exponáty s ním ošetřit, aby déle vydržely.

Většinou si už ale nedovede představit, jak to vypadá. Neví nic o různých laboratořích, dílnách, případně potřebných nástrojích a přístrojovém vybavení. O tom, že o sbírky pečují kurátoři, přičemž každý má na starosti jinou její část. Dohlížejí na jejich stav i na to, aby se nedostaly do nepovolaných rukou.

DŘEVO JE VZÁCNOST

Kromě kurátorů tu lze potkat například i konzervátory a restaurátory, kteří udržují exponáty ve skvělé kondici. „U nás pracují zkušení odborníci na plně vybaveném konzervátorském pracovišti. Dokáží zpracovat dřevo, papír, malby," říká Václav Houfek, ředitel Muzea města Ústí nad Labem.

Představit si to lze třeba na příkladu hypotetického objevu dřevěné vesnice, kterou při záplavě bahno pohřbilo na tisíciletí. Archeologové pak ze vsi najdou různé dřevěné konstrukce: chaty, nádoby, ploty. Což na českých archeologických lokalitách představuje unikát, protože dřevo se během let rozloží. Proto rychle putuje do laboratoře.

Zde ho specializovaní pracovníci očistí a zakonzervují a uloží ve stabilním prostředí s pečlivě sledovanou teplotou, vlhkostí a dalšími podmínkami, pro další výzkum. Práce v laboratořích tak trvá stejně dlouho, ne-li déle než v terénu.

JE TO O LIDECH

Obecně se ale dá říci, že z celkového objemu práce činí terénní část jednu třetinu, laboratoř druhou a vědecká zhodnocení zbytek. Obdobně je třeba udržovat ve skvělém stavu knihy, hudební nástroje, nábytek a další.

Muzeum ovšem není jen historie, ale i přírodní vědy. tak v létě ústečtí muzejníci vysoušeli a slepovali obrovského zkamenělého amonita, vyzvednutého ze dna Ohře. Entomologové pak zase pečovali o živé housenky vzácných motýlů lišajů i dalších živých zástupců hmyzí říše.

Biologové tu ostatně mají plně vybavené laboratoře, kde mohou pro studijní účely provádět pitvy, nebo za pomoci červů očistit kosti mrtvých živočichů a tak je připravit pro další konzervaci a uložení v depozitáři.

„Nic z toho, co muzeum představuje, by nebylo možné bez zkušených lidí. O nich je to především," poznamenává ředitel muzea Houfek.

Někdy jsou ovšem sbírky tak rozsáhlé, že jedna budova, tak jako v Ústí nad Labem, už prostě nestačí. Typickým příkladem je Národní muzeum. To totiž nemá depozitáře jen v budově na Václavském náměstí v Praze, ale také jinde v republice.

NÁRODNÍ V TEREZÍNĚ

Na Ústecku v Ústředním depozitáři Národního muzea v Terezíně, ve němž jsou uloženy rozsáhlé ar archeologické sbírky. „Národní muzeum spravuje zhruba dvacet milionů předmětů. Jen v Terezíně jsou jich miliony, archeologická sbírka čítá přibližně půl milionu kusů, některé z nich skutečné skvosty," dodala Lucie Broncová z muzea.