Proč jste se rozhodl výběrového řízení na pozici městského architekta v Ústí zúčastnit?
Pro účast jsem se rozhodl po rozhovoru s mým kolegou, architektem z Ústí, který mě na něj upozornil. Podobnou pozici jsem zastával v 90. letech, kdy jsem byl poradcem primátora pro otázky regionálního rozvoje, posléze koncepční pracovník odboru rozvoje ústeckého magistrátu, který připravoval nový územní plán.

Na jaký poměr budete zmiňovanou funkci vykonávat?
Na částečný úvazek, tedy 2 dny v týdnu s tím, že administrativa odboru bude průběžně připravovat podklady a organizovat mi schůzky a jednání. Pro veřejnost budu k dispozici každé pondělí.

Jaké budete mít pravomoci, kdo bude vaším přímým nařízeným?
Pravomoci budou dány náplní práce, spíše se bude jednat o poradní činnost. Úsek hlavního architekta je samostatným oddělením v rámci odboru rozvoje města. Přímým nadřízeným je jeho vedoucí (Eva Šartnerová pozn. red.).

Co říkáte na současný stav Ústí nad Labem z hlediska urbanistického plánování?
Urbanistický koncept města je dlouhodobě řízen územním plánem z 90. let. Myslím, že oproti novému územnímu plánu vyjadřoval strategické záměry rozvoje lépe. Územní plány často lpí na formalitách vyplývajících ze stavebního zákona víc než na skutečném obsahu. Nový územní plán nic nového nepřináší a navíc, pro laika je nesrozumitelný. Chybí koncepce, záměr, myšlenka.

Co říkáte konkrétně například na přestavbu Větruše? Jaký je váš postoj ve sporu o starou porodnici v kampusu UJEP?
Co se týče jednotlivých staveb, je těžké je na tak malém prostoru vyhodnotit. Zásadním problémem jsou rozhodnutí, která nezvažují všechna pro a proti, nehledají varianty a možnosti, ale ve světle vytyčeného cíle se chtějí dobrat co nejjednoduššího závěru. Pak je možné cokoliv vybudovat nebo cokoliv zbourat.

Kde je tedy potíž?
Investoři ani městská samospráva neinvestují do variantních řešení, do řešení funkčních, ale s první dobrou se ihned rozhodují a připravují do budoucna zbytečně drahé nebo špatné projekty. Na druhou stranu je třeba mít na zřeteli, zda se jedná o navýsost soukromou investici nebo zda se jedná o veřejný zájem. Vážnější je, že zakázky nedostávají architekti. Stačí, když dokumentaci vypracují stavební inženýři. Ti umějí technickou stránku věci a více souzní s objednatelem, ale v otázce estetické, stylu nebo tektoniky budovy nejsou dost erudovaní, třeba jako je to u dostavby budovy u divadla. Přehršle měřítek, materiálů a barev a výsledkem je nekoncepčnost budovy.

Kdo je Vladimír Charvát

- Narodil se v roce 1957 v Praze. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT. Mezi lety 1992 – 1994 působil na ústeckém magistrátu jako referent odboru rozvoje. Spolupracoval na celkové koncepci Prahy, byl hlavním projektantem Pražského projektového ústavu. V roce 1996 založil vlastní firmu zabývající se územně plánovací dokumentací. S koncepcemi rozvoje českých měst slaví úspěchy na architektonických soutěžích. Je členem České komory architektů.

- Práce architekta: Na Ústecku vytvořil například koncepci revitalizace prostoru Ocelárny v Chabařovicích a její následné využití, vypracoval dokument rozvoje jezera Milada i povodňový model pro Střekov. Podílel se na územním plánu Prahy nebo studie rozvoje Tunisu a Kartága. Za svůj výrazný úspěch považuje 1. místo Asociace urbanismu a architektury ČR 2011 za práci Krajinná kompozice Kuksu a Jaroměřska, kde cílem je zapsání památky Kuksu do seznamu UNESCO.

Čím chcete ve své funkci městu přispět? O co byste se rád zasloužil, v čem pomohl?
Hlavním cílem oddělení a mé funkce je vyhodnotit územní plán, eventuálně vypracovat jeho korekce, a připravovat strategické projekty, které by přesáhly časovou hranici jednoho volebního období. Chtěli bychom se soustředit na prostor Labe, doprovázený vodním dílem Střekov, hradem, mosty a dostavbou hlavního nádraží. Chtěli bychom se věnovat prostorům průmyslového dědictví, zejména Předlicím, Pražské ulici a některým plochám na Střekově. Centrum města obklopují historicky průmyslové areály, ze kterých se stávají nefunkční části města, brownfieldy, které snižují atraktivitu města, namísto aby sloužily a spoluvytvářely jeho charakter. Tyto lokality v současnosti stojí mimo zájem územního plánu.

Pod jakými stavbami se můžete Ústečanům jako architekt připomenout?
Stavby nejsou stěžejní náplní mé práce. V okolí města jsem zpracoval několik architektonických studií (autosalon KIA MOTORS Všebořice, revitalizace Husova náměstí v Chabařovicích, OC Bukov, rekonstrukce secesní vily Střekov). Má činnost se pohybuje zejména na rozhraní expertní a poradenské v oblasti urbanistické tvorby a koncepce. V minulosti jsem vypracoval strategický dokument rozvoje města Chabařovic, jezera Milada a dalších částí Ústeckého kraje. Zajímavou úlohou byla koncepce revitalizace prostoru Ocelárny v Chabařovicích a její následné využití.

Které své práce hodnotíte jako největší či nejzajímavější?
Mám za sebou zkušenost z vypracování územního plánu Prahy a strategické studie rozvoje města Tunisu a Kartága, což byla zatím největší a nejzajímavější zakázka. Zakázka pro více než milionové město s tvorbou umělých ostrovů, s okruhem formule F1, světovým centrem golfu a s nově založenou zoologickou a botanickou zahradou.