Začleňovat žáky s lehkým mentálním postižením do běžné školní třídy? Zastupitelé Ústeckého kraje jsou proti. Na svém posledním zasedání podpořili zachování praktických škol, a s tzv. inkluzí tak nesouhlasí.

Nedomyšlené změny

Rozhodnutí zastupitelů podnítily dopisy ředitelů základních a speciálních škol v Ústeckém kraji a loňská výzva Asociace speciálních pedagogů (ASP ČR). Změny, které připravuje ministerstvo, jsou podle pedagogů nedomyšlené a nedopracované.

„Lehké mentální postižení výrazně omezuje rozumové schopnosti a většina žáků s takovým postižením se nemůže úspěšně vzdělávat v běžných třídách základních škol. Na učení se nebudou moci soustředit a ostatní spolužáky budou vyrušovat, čímž se sníží kvalita vzdělávání pro všechny," píše ve výzvě Lenka Woloszczuková, předsedkyně krajské sekce Ústeckého kraje ASP ČR.

Podobné stanovisko krajský úřad obdržel i v dalších dopisech, které podepsaly stovky učitelů a rodičů. „Žádáme, aby byla pro žáky s mentální retardací zachována možnost speciálního vzdělávání a rodiče se mohli rozhodnout, jak se jejich dítě bude vzdělávat," zdůraznila Woloszczuková.

Proti inkluzi se vyjádřil i hejtman Oldřich Bubeníček. „Náš kraj je specifický, dětí ze sociálně slabých rodin a těch, které potřebují speciální přístup, je víc než v jiných regionech. Nároky na učitele jsou obrovské," řekl hejtman.

Překvapený děkan

Překvapení ovšem neskrývá Pavel Doulík, děkan Pedagogické fakulty ústecké univerzity, která se inkluzivními projekty zabývá.

„Více než postoj odborných asociací mě překvapil postoj vedení Ústeckého kraje. Problematika inkluze je diskutována již dostatečně dlouho, vydávat takováto prohlášení v době, kdy je celý systém nastartován a připraven, nepovažuji za šťastné. Mluvil jsem s řadou dotčených skupin a jsou zde i názory, že se vlastně zase tolik nezmění," uvedl Doulík.

Sama PF UJEP pak v současnosti připravuje projekt Škola pro všechny. „Chceme připravit školy na to, aby nejenom věděly, co inkluze je, ale aby uměly i vytvořit například strategické plány," vysvětlil Doulík.

Své argumenty proti inkluzi bude muset kraj obhajovat před ministryní školství (MŠMT) Kateřinou Valachovou, která má Ústecko koncem března navštívit.

„Téma vzdělávání má být především debatou odbornou, nikoli politickou. Společné vzdělávání probíhá již dlouho a nejde o žádnou novinku. Novela školského zákona nastavuje pouze jeho rámec a stabilitu financování. V Ústeckém kraji jsou školy, které společné vzdělávání úplně běžně realizují novela školského zákona jim má zajistit především legislativní a finanční podporu v tomto směru," reagovala mluvčí MŠMT Jarmila Balážová.

Inkluze v krajiV Ústeckém kraji je 31 základních škol s programem pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Dětí s lehkým postižením ve speciálních třídách podle regionálních statistik každoročně ubývá. Stále častěji jsou naopak zařazovány do běžných tříd.