„V zoufalém stavu jsou tady hroby předních podnikatelských rodů z Ústecka, kdy asi nejcennějším z nich je hrobka rodu Wolfrumů," říká historik Martin Krsek. Průmyslník, politik a zakladatel ústeckých novin Carl Wolfrum byl prvním člověkem, který přivezl do Ústí parní stroj.

ODHALENÉ OSTATKY RODINY KÖHLERŮ

„Město by mu mělo vzdát hold a ujmout se péče o jeho hrobku. Podívejte se, jak vypadá, je otrhaná a sběrači kovů z ní ukradli už všechny mosazné i železné prvky. Pořád je to ale krásná kamenná stavba, která není nijak extra porušená. Zasloužila by si opravit," myslí si Krsek.

Ještě strašnější je hrobka podnikatelské rodiny Köhlerů – zničená střecha, náhrobní deska propadlá do hrobky, odhalené ostatky. „Alwin Köhler měl největší stavební firmu v severních Čechách. Kousek odtud provozoval velkou cihelnu. Tak velká osobnost a takový hrob, je to ostuda," sděluje Krsek a poukazuje rovněž na hlavní dominantu celého hřbitova. Tím je neogotická kaple. I ta připomíná ruinu.

„Zadala jsem Odboru strategického rozvoje, aby hledal možnosti financování, poslala jsem jim také odkazy na aktuální dotační výzvy. O špatném stavu hrobů i kaple víme, vše se musí zpracovat a předložit," reagovala primátorka Věra Nechybová.

Podobně mluví i Miroslav Harciník, ředitel Městských služeb, které mají hřbitov na starosti. „Obecně, hroby jsou ve špatném stavu, protože se o ně pozůstalí nestarají. Podle platného řádu pohřebiště na dva roky zveřejníme to, že se k hrobovému místu nikdo nehlásí. Po uplynutí lhůty je možné hrobové místo zrušit," podotýká Harciník.

Co se týká významných hrobů, nikdo si podle Harciníka jejich zrušení nepřeje.

NÁJEZDY SBĚRAČŮ KOVŮ

„Zlepšit jejich vzhled ovšem není právně tak jednoduché, nemůžeme zasahovat do cizího majetku. Je ale možné snažit se vypátrat potomky, kteří poté často na opravu alespoň přispějí. Druhou cestou je to, že by město do oprav investovalo samo. To už je na rozhodnutí zastupitelstva," uvedl Harciník s tím, že ohledně hřbitovní kaple dávají Městské služby spolu s městem dohromady projektovou dokumentaci.

Dotační peníze na opravu kaple se podle Harciníka budou shánět špatně. „Kaple není památkově chráněná. Její využití se ale nabízí. Mohly by v ní být pohřební obřady, ale třeba i expozice o historii pohřebnictví na Ústecku. Postranní prostory jsou zase vhodné jako zázemí pro správce," doplnil Harciník.

Kaple se do hledáčku veřejnosti dostala už před několika lety. V roce 2008 ji měly bagry kvůli havarijnímu stavu srovnat se zemí.

„Byl na ni vydán demoliční výměr, spolu s památkáři se nám ho naštěstí podařilo na poslední chvíli zrušit. Část 
z 2,5 milionu korun určených na demolici se investovala do provizorní opravy střechy. Dnes je střecha opět děravá a musí se nechat zajistit, aby nedocházelo 
k další degradaci kaple. Původní plánovanou dokumentaci mám zdigitalizovanou, rád ji městu pro rekonstrukci poskytnu," doplnil Martin Krsek.

Hřbitov v Krásném Březně se také dlouhodobě potýká s nájezdy sběračů kovů. Minulý rok v září zloděj zničil hrobku s bronzovým reliéfem od významného umělce a způsobil tak škodu ve statisících.