Bylo jich tam dost a podle přání ušáka se hlasitě připravovali na svátky jara.

Hodování jim šlo

Nebylo to jednoduché, nejprve museli prokázat pohybové schopnosti, potom přišla na řadu klasika: „Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný." Všichni to zvládli na jedničku, rodičovská nápověda byla tentokrát povolena.

Potom pokřikovali na organizátorku akce, jak se jmenuje pletená metla s barevnými stuhami a které zvířátko mají nejraději.

Copatá Majdalenka byla první u stolečku, když se rozdávaly drobné hudební nástroje. Jen se děti uklidnily, už tu byla písnička: „Běží liška k Táboru, nese pytel zázvoru. Ježek za ní pospíchá, že jí pytel rozpíchá."

To bylo najednou legrace, když to měly předvádět maminkám a tatínkům. Tříletá dvojčata Anička a Sára se předháněla v ukázkách, babička Kateřina se nestačila divit.

Program na hodinu

„Celý program trvá tak hodinu, všechno je pečlivě připraveno, aby nedocházelo ke zbytečným časovým prostojům. Děti se baví, ale zároveň rodičům ukazují, co všechno už dovedou. Na strom věší barevná vajíčka, kreslí křídou na látkovou předlohu, sestavují podle předlohy papírového zajíce, tančí, zpívají, do připravených misek pod dohledem rodičů ukládají do hlíny ovesná semínka. Všechno si musí ohmatat, vyzkoušet, to je účel akce," říká paní Hechterová a pomalu připravuje finále.

„Kdo byl dnes šikovný? Komu se povedl zajíc se zelenou travičkou? Kdo si už umyl ruce? Vypadá to na kolektivní pochvalu," konstatuje drobná paní a ukazuje dětem proutěný košík plný dobrot. Jako když do vrabců střelíš, všichni jsou rázem kolem ní. Vojta, Matěj, Karolína, Ondrášek, Anička, Majdalenka.

Tak veselé Velikonoce všem lidem dobré vůle!