VYBERTE SI REGION

Gotiky v Ústí moc nezbylo, ale stojí za to ji vidět

Ústí nad Labem – Není jednoduché popsat přesněji vývoj gotického sochařství v Ústí nad Labem. Příliš se toho nedochovalo a zbytek je povětšinou roztroušený po celé republice. Část nalezneme v ústeckém muzeu, ať už jde o sochy, plastiky, anebo i knihy.

25.2.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií
Kostel sv. Materny na dnešním Špitálském náměstí.

Kostel sv. Materny na dnešním Špitálském náměstí.Foto: MMÚ/Jiří Preclík

Mezi nejstarší gotické práce patří Ukřižovaný Kristus. vystavovaný i v pražské Národní galerii. Pochází z ústeckého dominikánského kláštera u kostela sv. Vojtěcha. Proslulé řezbářské dílo vzniklo někdy ve třetí čtvrtině 14. století, kdy se již na umělecké scéně Čech objevují první ohlasy takzvaného „krásného slohu".

Asketické ruce a nohy

Význam gotického Ukřižovaného Krista spočívá nejen v jeho nepopiratelné umělecké kvalitě. Též ve faktu, že v Ústí vzniklo dílo, související s mnohem starším, významným uměleckým proudem, nazývaným „vlna mystických krucifixů". Nese znaky, které vazby na tento západoevropský umělecký proud dokazují.

„Ať už stylizované zobrazení svalstva hrudníku, nebo na asketických rukou a nohách. Mají symbolicky zobrazovat nerovnoměrný zápas v posledních okamžicích života s bolestí a pozemským utrpením, kdy se již Kristovy údy poddávají pozemské tíži," píše Lubomír Turčan v Dějinách města Ústí.

Výrazněji je to vidět na tradičně tvarovaných štíhlých rukou, jež má Kristus vodorovně rozpažené a jež s ochablým dříkem svírají pravý úhel. Bederní rouška zakrývající v tomto období stehna až po kolena, je na rozdíl od jiných soudobých děl tohoto námětu na pravém boku ohraničena dlouhým převisem látky, splývajícím s tvarově uzavřenou rouškou.

Od výrazně emotivního zobrazení utrpení se nejzřetelněji vzdaluje tvář. Ta je naopak klidná a hlava klesá pod tíhou utrpení k pravému rameni bez projevu kruté bolesti a utrpení.

Krásný sloh v Ústí

Zdá se, že na Ústecku chybí projevy významného českého kulturního fenoménu, takzvaného „krásného slohu". Jediným projevem této umělecké polohy je pouze dřevěná socha Madony, objevená v kapličce obce Zadní Lhota u Těchlovic, nedaleko Ústí.

Tato socha však dokládá průnik uměleckého názoru „krásného slohu" na sever Čech jen obecně.

Tak jediným skutečně ústeckým představitelem pozdního „krásného slohu" zůstává socha Ukřižovaného Krista z dnes již neexistujícího kostela sv. Materny a vznikl někdy v druhé čtvrtině 15. století, tedy v období, kdy se české země jen těžko vzpamatovávaly z husitských válek. Ta však již obsahuje prvky směru, jež nastoupil po období „krásného slohu".

Zobrazit utrpení?

Lze to vysledovat především na plynulé měkké modelaci svalstva sochy, ostře kontrastujícího s naturalisticky tvarovaným tělem Krista z dominikánského kláštera.

Není zde zvýraznění deformující se kůže pod zemskou tíhou Ježíšova těla. Úvaz bederní roušky je netradičně veden středem a rozměr beder přesahuje pouze v jejím středu mezi stehny.

Od principů „krásného slohu" se však částečně vzdaluje modelace záhybů, které ještě nedosáhly dynamismu a hybnosti mladších děl vycházejících z vlivů pozdně gotické německé plastiky. Klenba hrudníku se stylizovaným zvýrazněním žeber má předobraz v díle Mistra Týnské kalvárie. Průnik vlny středověkého realismu se nejvýrazněji projevuje v tváři Krista. Je již oproštěna od projevů hlubokého utrpení a zřetelně jsou patrné portrétní rysy, především kolem úst.

Světská světice

Socha sv. Doroty původně z kostela sv. Materny v Ústí vychází již z úplně jiných uměleckých proudů. Ukazuje jiný pohled na člověka jako takového, na jeho existenci i jeho vztah k uměleckému dílu a k jeho tvůrci.

Ústecký mistr vytvořil dílo, přicházející k diváku do takové blízkosti, jakou již dnes době moderny nepoznáme. Snaží se smazat propast mezi divákem a dílem, zdůrazňovanou ve starším období.

Nejen tehdejšími módními doplňky a oblečením, ale především uměleckým výrazem a myšlenkami oproštěnými od středověkého mysticismu.

Světice má dlouhé vlnité vlasy, je oděná do dlouhého pláště, v levici drží košík s květinami. Druhou rukou si přidržuje plášť, na rukávech zdobený třásněmi. Umělecký názor, jenž sv. Dorota reprezentuje, koncem 15. století už v severozápadních Čechách zdomácněl.

Příznačné pro něj bývá, že pláště nebo bederní roušky u různých Ukřižovaných Kristů toho období neomezuje ani zemská gravitace. Umělci jako by je prostě „vymrštili" do prostoru bez ohledu na fyzikální zákony.

Socha sv. Doroty je dílo prodchnuté pozdně gotickým realismem. Její vznik datujeme do 20. let 16. století. Tedy do období, kdy myšlenkový svět již opouští středověký mysticismus, aby byl vystřídán progresivním, intelektuálním renesančním a humanistickým myšlením.

Vzácné knihy

Ve sbírce ústeckého muzea se skrývají i nesmírně vzácné rukopisy, konkrétně dvoudílný kancionál, zpěvník literátského bratrstva. To působilo při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Ústí a jeho úkolem bylo zpívání při církevních obřadech i světských slavnostech.

Zpěváci stáli v půlkruhu kolem kancionálu a zpívali podle něj. To je ostatně také důvod, proč jsou památky tohoto druhu tak rozměrné. Kancionály bývaly pýchou bratrstev.

Nechávali si je zhotovovat na své náklady, nikterak malé, vzhledem k tomu, že bylo třeba ručně opsat a to trvalo dlouho, sami měšťané. Ten ústecký pochází pravděpodobně z konce 15. století a vyzdobil ho zřejmě malíř Stefan, dědeček známého ústeckého malíře Fabiána Pulíře, ti měli u kostela i dům.

„Oba svazky ústeckého kancionálu mají rozměry 63 krát 43 centimetrů a sestávají z 685 pergamenových listů svázaných ve vazbě z vepřovice. Vazba je zdobena řezáním, opatřena kovovými sponami a rohy. Jsou krásně zdobené iniciálami, ornamenty a miniaturami. Notový záznam je na čtyřlinkové notové osnově, text latinský," popsala před časem knihy Helena Houfková, vedoucí muzejní knihovny.

Na jedné z miniatur je vyobrazen kostel, nejspíš jedno z nejstarších vyobrazení ústeckého kostela Nanebevzetí Panny Marie. Kancionál byl v roce 1894 na náklady města Ústí nad Labem zrestaurován. Svědčí o tom nejen dobrý stav těchto knih, ale také zápis restaurátora Paula Pollacka na vnitřní straně desek.

Autor: Janni Vorlíček

25.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Na zimák vezměte sebou plyšáka! Slovan čeká série tří zápasů doma

Ústí nad Labem – Po středeční výhře v Prostějově mají před sebou hokejisté Slovanu tři zápasy na domácím ledě.

Malí umělci vystavují v ústeckém muzeu, předškoláci jim zazpívali na vernisáži

Ústí nad Labem - Osmnáct malých zpěváčků Mateřské školky Motýlek z Krásného Března se v úterý odpoledne představilo na schodišti ústeckého muzea.

Přijďte si s námi zazpívat na Lidické náměstí

Ústí nad Labem - Pět koled zpívaných v jeden čas opět spojí nejen Českou republiku. Přijďte si s námi zazpívat ve středu 14. prosince v 18.00 hodin na Lidické náměstí.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies